Kniha Deuteronomium 26

O obetování prvotin 12. a dávání desátku.

dyž pak vejdeš do zeme, kterouž Hospodin Buh tvuj dává tobe v dedictví, a opanuje ji, bydliti v ní budeš:

2 Vezmeš prvotin všeho ovoce zeme té, kteréž obetovati budeš z zeme své, již Hospodin Buh tvuj dává tobe, a vlože do koše, pujdeš k místu, kteréž by Hospodin Buh tvuj k prebývání tam jménu svému vyvolil.

3 A prijda k knezi, kterýž tech dnu bude, díš jemu: Vyznávám dnes Hospodinu Bohu svému, že jsem všel do zeme, kterouž s prísahou zaslíbil Hospodin otcum našim, že ji nám dá.

4 I vezma knez z ruky tvé koš, postaví jej pred oltárem Hospodina Boha tvého.

5 A mluviti budeš pred Hospodinem Bohem svým, rka: Syrský chudý otec muj sstoupil do Egypta s nemnohými osobami, a byv tam pohostinu, vzrostl v národ veliký, silný a mnohý.

6 A když zle nakládali s námi Egyptští, trápíce nás, a vzkládajíce na nás službu težkou,

7 Volali jsme k Hospodinu Bohu otcu našich, a vyslyšev Hospodin hlas náš, popatril na trápení naše, práci naši a ssoužení naše.

8 I vyvedl nás Hospodin z Egypta v ruce silné a v rameni vztaženém, v strachu velikém, a znameních i zázracích.

9 A uvedl nás na toto místo, a dal nám zemi tuto oplývající mlékem a strdí.

10 Protož nyní, hle, prinesl jsem prvotiny úrod zeme, kterouž jsi mi dal, ó Hospodine. I necháš toho pred Hospodinem Bohem svým, a pokloníš se pred ním.

11 I veseliti se budeš ve všech dobrých vecech, kteréž by tobe dal Hospodin Buh tvuj, i domu tvému, ty i Levíta i príchozí, kterýž jest u prostred tebe.

12 Když bys pak vyplnil všecky desátky ze všech úrod svých léta tretího, jenž rok desátku jest, a dal bys Levítovi, príchozímu, sirotku i vdove, a jedli by v branách tvých a nasyceni byli:

13 Tedy díš pred Hospodinem Bohem svým: Vynesl jsem, což posveceného bylo, z domu svého, a dal jsem také Levítovi, príchozímu, sirotku a vdove vedlé všelikého prikázaní tvého, kteréž jsi mi prikázal; neprestoupil jsem žádného z prikázaní tvých, aniž jsem zapomenul na ne.

14 Nejedl jsem v zámutku svém z toho, a neujal jsem z toho k veci obecné, aniž jsem dal neco odtud ku pohrbu; poslechl jsem hlasu Hospodina Boha svého, ucinil jsem podlé všeho, což jsi mi prikázal.

15 Popatriž z príbytku svatého svého s nebe, a požehnej lidu svému Izraelskému a zemi, kterouž jsi dal nám, jakož jsi s prísahou zaslíbil otcum našim, zemi oplývající mlékem a strdí.

16 Dnes Hospodin Buh tvuj prikazuje tobe, abys ostríhal ustanovení techto a soudu; ostríhejž tedy a cin je z celého srdce svého a ze vší duše své.

17 Dnes i ty pripovedels se k Hospodinu, že jej budeš míti za Boha, a choditi budeš po cestách jeho, a ostríhati ustanovení jeho, a prikázaní i soudu jeho, a poslouchati hlasu jeho.

18 Hospodin také pripovedel se k tobe dnes, že te bude míti za lid zvláštní, jakož mluvil tobe, abys ostríhal všech príkázaní jeho,

19 A že te vyvýší nade všecky národy, kteréž ucinil, abys byl vzácnejší, slovoutnejší a slavnejší nad ne, a tak lid svatý Hospodinu Bohu svému, jakož jest mluvil.