Kniha Deuteronomium 31

Zrízení Jozue na místo Mojžíše. 9. Sepsání zákona a porucení o nem.

rišed tedy Mojžíš, mluvil slova ta ke všemu Izraelovi,

2 A rekl jim: Ve stu a ve dvadcíti letech jsem dnes, nemohut již více vycházeti a vcházeti; a také rekl Hospodin ke mne: Neprejdeš Jordánu tohoto.

3 Hospodin Buh tvuj predcházející tebe vyhladí ty národy od tvári tvé, a ty dedicne je opanuješ, a Jozue tento pujde pred tebou,jakož rekl Hospodin.

4 I uciní Hospodin jim, jakož ucinil Seonovi a Ogovi králum Amorejským a zemi jejich, kteréž vyhladil.

5 Protož když je dá Hospodin vám, tedy uciníte jim vedlé každého prikázaní, kteréž jsem prikázal vám.

6 Budte silní a zmužile se mejte, nebojte se, ani se lekejte tvári jejich, nebo Hospodin Buh tvuj, on jde s tebou, neopustít a nezanechá tebe.

7 Tedy povolal Mojžíš Jozue a rekl jemu pred ocima všeho Izraele: Budiž silný a zmužile se mej, nebo ty vejdeš s lidem tímto do zeme, kterouž s prísahou zaslíbil Hospodin otcum jejich, že ji dá jim, a ty ji rozdelíš jim v dedictví.

8 Hospodin pak predcházející te, ont bude s tebou, neopustí te, aniž te zanechá; neboj se, ani se strachuj.

9 I napsal Mojžíš zákon tento a dal jej knežím, synum Léví, kteríž nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, a všechnem starším Izraelským,

10 A prikázal jim Mojžíš, rka: Každého léta sedmého, v jistý cas léta odpuštení, v svátek stanu,

11 Když prijde všecken Izrael a postaví se pred Hospodinem Bohem tvým na míste, kteréž by vyvolil, císti budeš zákon tento prede vším Izraelem v uších jejich,

12 Shromážde lid, muže i ženy, i deti, i príchozí své, kteríž jsou v branách tvých, aby slyšíce, ucili se a báli se Hospodina Boha vašeho, a hledeli ciniti všecka slova zákona tohoto.

13 Synové také jejich, kteríž ješte toho nepoznali, at slyší a ucí se báti Hospodina Boha vašeho po všecky dny, v nichž živi budete na zemi, do níž, prejdouce Jordán, vejdete, abyste ji dedicne obdrželi.

14 I rekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, již se priblížili dnové tvoji, abys umrel. Povolej Jozue, a postavte se oba v stánku úmluvy, a prikáži jemu. Šel tedy Mojžíš a Jozue, a postavili se v stánku úmluvy.

15 I ukázal se Hospodin v stánku v sloupe oblakovém, a postavil se sloup oblakový nade dvermi stánku.

16 Rekl pak Hospodin Mojžíšovi: Aj, ty již usneš s otci svými, potom lid tento vstana, smilniti bude, následuje bohu cizozemcu zeme této, do níž vchází, aby bydlil u prostred ní; tu mne opustí a zruší smlouvu mou, kterouž jsem ucinil s ním.

17 Protož rozhnevá se na nej prchlivost má v ten den, a opustím je, i skryji tvár svou od nich, a bude sežrán, i prijdou na nej mnohé veci zlé a úzkosti. I rekne v ten den: Zdaliž ne proto prišly na mne tyto zlé veci, že Buh muj není u prostred mne?

18 Já pak daleko skryji tvár svou v ten den pro všecko to zlé, kteréž páchal, jakž se obrátil k bohum cizím.

19 Protož nyní napište sobe písen tuto, a uc jí syny Izraelské; vlož ji v ústa jejich, aby ta písen byla mi za svedka proti synum Izraelským.

20 Nebo uvedu jej do zeme, kterouž jsem s prísahou zaslíbil otcum jeho, oplývající mlékem a strdí, kdežto bude jísti a nasytí se a ztucní. Tehdy obrátí se k bohum cizím a sloužiti bude jim, i popudí mne a zruší smlouvu mou.

21 A když prijdou na nej mnohé zlé veci a úzkosti, tehdy bude jemu tato písen na svedectví, (nebo neprijde v zapomenutí, aniž odejde od úst semene jeho). Známt zajisté myšlení jeho, a co on ješte dnes ciniti bude, prvé nežli jej uvedu do zeme, kterouž jsem s prísahou zaslíbil.

22 Tedy napsal Mojžíš tu písen v ten den a ucil jí syny Izraelské.

23 Potom dal prikázaní Jozue, synu Nun, rka: Budiž silný, a mej se zmužile, nebo ty uvedeš syny Izraelské do zeme, kterouž jsem jim s prísahou zaslíbil, a já budu s tebou.

24 Stalo se pak, když napsal Mojžíš slova zákona tohoto v knize, a dokonal je,

25 Že prikázal Levítum, kteríž nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, rka:

26 Vezmete tu knihu zákona a vložte ji v strane truhly smlouvy Hospodina Boha vašeho, at jest tam proti vám na svedectví.

27 Nebo já znám zpouru tvou a zatvrdilost šíje tvé. Aj, ponevadž, když jsem já ješte živ nyní s vámi, zpurní jste bývali Hospodinu, cím tedy více, když já umru?

28 Shromaždte ke mne všecky starší pokolení svých a správce vaše, abych mluvil v uši jejich slova tato, a osvedcil proti nim nebem i zemí.

29 Nebo vím, že po mé smrti velmi porušíte se a vystoupíte z cesty, kterouž jsem prikázal vám; procež prijde na vás toto zlé v posledních dnech, když byste cinili to, což se nelíbí Hospodinu, popouzejíce ho dílem rukou svých.

30 Mluvil tedy Mojžíš v uši všeho shromáždení Izraelského slova písne této, až je i dokonal.