Kniha Deuteronomium 33

Požehnání Mojžíšovo, kteréž pred smrtí svou dvanácteru Izraelskému pokolení dával.

oto pak jest požehnání, kterýmž požehnal Mojžíš, muž Boží, synu Izraelských pred svou smrtí,

2 A rekl: Hospodin z Sinai prišel, a vzešel jim z Seir, zastkvel se s hory Fáran, a prišel s desíti tisíci svatých, z jehožto pravice ohen zákona svítil jim.

3 Jak velice miluješ lidi! Všickni svatí jeho jsou v ruce tvé, oni také privinuli se k nohám tvým, vezmout prospech z výmluvností tvých.

4 Zákon vydal nám Mojžíš, dedicný shromáždení Jákobovu,

5 (Nebo byl v Izraeli jako král), když prední z lidu shromáždili se, i všecka pokolení Izraelská.

6 Bud živ Ruben a neumírej, a muži jeho at jsou bez poctu.

7 Tolikéž požehnal i Judovi a rekl: Vyslyš, Hospodine, hlas Juduv, a k lidu svému jej sprovozuj; ruce jeho budou bojovati za nej, a ty jemu spomáhati budeš proti neprátelum jeho.

8 O Léví také rekl: Thumim tvé a urim tvé bylo, Pane, pri muži svatém tvém, kteréhož jsi zkusil v pokušení, a kterýž podlé tebe mel nesnáz pri vodách Meribah,

9 Kterýž rekl otci svému a matce své: Neohlédám se na vás; a bratrí svých neznal, a o synech svých nevedel; nebo ostríhají výmluvností tvých, a smlouvu tvou zachovávají.

10 Vyucovati budou soudum tvým Jákoba, a zákonu tvému Izraele, a klásti budou kadidlo pred tvárí tvou, a obet zápalnou na oltári tvém.

11 Požehnejž, Hospodine, ryterování jeho, a v práci rukou jeho zalib se tobe. Zlomuj ledví neprátel jeho a tech, kteríž ho nenávidí, aby nepovstali.

12 A o Beniaminovi rekl: Milý jest Hospodinu, bezpecne s ním bydliti bude; ochranovati jej bude každého dne, a mezi rameny jeho prebývati.

13 O Jozefovi pak rekl: Požehnaná zeme jeho od Hospodina pro nejlepší veci nebeské, pro rosu a vrchovište zespod se prýštící,

14 A pro nejlepší úrody sluncem vyzralé, a pro nejlepší veci casem mesícu došlé,

15 I pro rozkoše hor nejstarších, a pro rozkoše pahrbku vecných,

16 Pro nejlepší veci zeme i plnost její, vyplývající z milosti ve kri prebývajícího. Prijdiž to požehnání na hlavu Jozefovu, a na vrch hlavy oddeleného z jiných bratrí jeho.

17 Prvorozeného, vola toho krása veliká bude, a rohové jednorožce rohové jeho, jimiž on trkati bude národy naporád až do koncin zeme. A tot jsou mnozí tisícové Efraimovi a tisícové Manassesovi.

18 O Zabulonovi také rekl: Vesel se Zabulon u vycházení svém, a Izachar v staních svých.

19 Lidi na horu Boží svolají, a budou obetovati obeti spravedlnosti; nebo hojnost morskou ssáti budou, a skryté poklady v písku.

20 Gádovi pak rekl: Požehnaný, kterýž rozširuje Gáda. Ont jakožto lev bydliti bude, a uchvátí rameno i s hlavou.

21 Kterýž opatril ho prvotinami; nebo tam podílem skrze vydavatele zákona ubezpecen jest. Protož pobéret se s knížaty lidu, a spravedlnost Hospodinovu i soudy jeho s Izraelem vykonávati bude.

22 O Danovi pak rekl: Dan jako lvíce lvové vyskakovati bude z Bázan.

23 A Neftalímovi rekl: Ó Neftalíme, sytý prízní Páne, plný požehnání Hospodinova, západní a polední stranu prijmi za dedictví.

24 O Asserovi také rekl: Asser požehnaný nad jiné syny, budet milý bratrím svým, omocí v oleji nohu svou.

25 Železo a med pod šlepejemi tvými; pokudž trvati budou dnové tvoji, slovoutný budeš.

26 Nenít žádného, jako Buh silný, ó Izraeli, kterýž se vznáší na nebesích ku pomoci tobe, a u velebnosti své na oblacích nejvyšších.

27 Ochrana tvá bud Buh vecný, a zespod ramena vecnosti, kterýž vyžene neprátely pred tebou, aneb rekne: Vyhlad je,

28 Aby sám bezpecne bydlil Izrael, rodina Jákobova, a to v zemi obilím a vínem oplývající, jehož nebesa také i rosu vydávati budou.

29 Blahoslavený jsi, Izraeli. Kdo jest podobný tobe, lide vysvobozený skrze Hospodina, jenž jest pavéza spomožení tvého a mec dustojnosti tvé? Tvoji zajisté neprátelé poníženi budou, ale ty po všech vyvýšenostech jejich šlapati budeš.