|
Kniha
Jozue 14
Prístup
k vypravování o delení zeme. 6. Kálefovo dedictví.
oto pak
jest, což dedicne obdrželi synové Izraelští v zemi Kanán, což uvedli jim právem
dedicným k vládarství Eleazar knez, a Jozue, syn Nun, a prední z otcu, v
pokolení synu Izraelských,
2
Losem delíce dedictví jejich, jakož prikázal Hospodin skrze Mojžíše, aby dal
devateru pokolení a polovici pokolení.
3
Nebo byl dal Mojžíš dedictví pultretímu pokolení pred Jordánem, Levítum pak
nedal dedictví u prostred nich.
4
Nebo synu Jozefových bylo dvoje pokolení, Manassesovo a Efraimovo; a nedali
dílu Levítum v zemi, krome mest k bydlení, a podmestí jejich pro dobytek a
stáda jejich.
5
Jakož prikázal Hospodin Mojžíšovi, tak ucinili synové Izraelští, a rozdelili
zemi.
6
Pristoupili pak synové Juda k Jozue v Galgala, i promluvil k nemu Kálef, syn
Jefonuv, Cenezejský: Ty víš, co jest mluvil Hospodin k Mojžíšovi, muži Božímu,
z príciny mé a tvé v Kádesbarne.
7
Ve ctyridceti letech byl jsem, když mne poslal Mojžíš, služebník Hospodinuv, z
Kádesbarne k spatrení zeme, a oznámil jsem jemu tu vec, jakž bylo v srdci mém.
8
Ale bratrí moji, kteríž šli se mnou, zkormoutili srdce lidu, já pak cele krácel
jsem za Hospodinem Bohem svým.
9
I prisáhl Mojžíš toho dne, rka: Jiste že zeme, po kteréž jsi chodil nohama
svýma, bude v dedictví tobe i synum tvým až na veky, proto že jsi cele následoval
Hospodina Boha mého.
10
A nyní, aj, propujcil mi Hospodin života, jakož zaslíbil. Již ctyridceti a pet
let jest od toho casu, jakž toto mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a jakž chodil
Izrael po poušti, a aj, již dnes jsem v osmdesáti peti letech,
11
A ješte nyní jsem pri síle jako tehdáž, když poslal mne Mojžíš. Jaká byla síla
má tehdáž, taková i nyní síla má jest k boji, a k vycházení i k vcházení.
12
Protož nyní dej mi horu tuto, o níž mluvil Hospodin onoho dne, nebo ty slyšel
jsi toho dne, že Enakim jsou tam, a mesta veliká a pevne hrazená. Bude-li
Hospodin se mnou, vyhladím je, jakož mluvil Hospodin.
13
I požehnal mu Jozue, a dal Hebron Kálefovi, synu Jefone, v dedictví.
14
Protož dostal se Hebron Kálefovi, synu Jefona Cenezejského, v dedictví až do
tohoto dne, proto že cele krácel za Hospodinem Bohem Izraelským.
15
Sloulo pak Hebron prvé mesto Arbe, kterýžto Arbe byl clovek veliký mezi Enakim.
I odpocinula zeme od boju.
|