Kniha Genesis 6

Zlost lidská se na svete rozmohla, 6. Buh nad tím naríkal, 14. a delati koráb rozkázal.

talo se pak, když se pocali množiti lidé na zemi, a dcery se jim zrodily,

2 Že vidouce synové Boží dcery lidské, any krásné jsou, brali sobe ženy ze všech, kteréž oblibovali.

3 Procež rekl Hospodin: Nebude se nesnaditi duch muj s clovekem na veky, proto že také telo jest, a bude dnu jeho sto a dvadceti let.

4 Obrové pak byli na zemi v tech dnech; ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteríž zdávna byli, muži na slovo vzatí.

5 Ale když videl Hospodin, an se rozmnožuje zlost lidská na zemi, a že by všeliké myšlení srdce jejich nebylo než zlé po všecken cas,

6 Litoval Hospodin, že ucinil cloveka na zemi, a bolest mel v srdci svém.

7 Tedy rekl Hospodin: Vyhladím z zeme cloveka, kteréhož jsem stvoril, od cloveka až do hovada, až do zemeplazu, až i do ptactva nebeského; nebo líto mi, že jsem je ucinil.

8 Ale Noé našel milost pred Hospodinem.

9 Tito jsou príbehové Noé: Noé muž spravedlivý, dokonalý byl za svého veku, s Bohem ustavicne chodil Noé.

10 (Zplodil pak Noé tri syny: Sema, Chama a Jáfeta.)

11 Ale zeme byla porušena pred Bohem, a naplnena byla zeme nepravostí.

12 Videl tedy Buh zemi, a aj, porušena byla, nebo bylo porušilo všeliké telo cestu svou na zemi.

13 Protož rekl Buh k Noé: Konec všelikého tela prichází prede mne, nebo naplnena jest zeme nepravostí od nich; z té príciny, hle, již zkazím je s zemí.

14 Ucin sobe koráb z dríví gofer; príhrady zdeláš v tom korábu, a oklejuješ jej vnitr i zevnitr klím.

15 A na tento zpusob udeláš jej: Trí set loktu bude dlouhost toho korábu, padesáti loktu širokost jeho a tridceti loktu vysokost jeho.

16 Okno udeláš v korábu, a svrchkem na loket vysokým zavreš jej; dvére také korábu v boku jeho postavíš, a pokoje spodní, druhé i tretí zdeláš v nem.

17 Já pak, aj, já uvedu potopu vod na zemi, aby zkaženo bylo všeliké telo, v nemž jest duch života pod nebem. Cožkoli bude na zemi, umre.

18 S tebou však uciním smlouvu svou; a vejdeš do korábu, ty i synové tvoji, žena tvá i ženy synu tvých s tebou.

19 A ze všech živocichu všelikého tela, po dvém z každého uvedeš do korábu, abys je živé zachoval s sebou; samec a samice budou.

20 Z ptactva podlé pokolení jeho, a z hovad podlé pokolení jejich, ze všelikého také zemeplazu podlé pokolení jeho, po dvém z každého vejdou k tobe, aby živi zustali.

21 Ty pak naber s sebou všeliké potravy, kteráž se jísti muže, a shromažd sobe, aby byla tobe i jim ku pokrmu.

22 I ucinil Noé podlé všeho, jakž mu rozkázal Buh, tak ucinil.