Kniha
Rut 4
Bóz
vzal sobe Rut za manželku, 13. kteráž porodila jemu Obéda.
edy Bóz
všed do brány, posadil se tam. A aj, príbuzný ten, o nemž on byl mluvil, šel
tudy. I rekl jemu: Pod sem, a posed tuto. Kterýž zastaviv se, sedl.
2
A vzav Bóz deset mužu z starších mesta toho, rekl: Posadte se tuto. I posadili
se.
3
Tedy rekl príbuznému tomu: Díl pole, kteréž bylo bratra našeho Elimelecha,
prodala Noémi, kteráž se navrátila z krajiny Moábské.
4
A já jsem umínil netajiti toho pred tebou, a pravímt: Ujmi pole to pred
prísedícími temito a staršími lidu mého. Jestliže chceš koupiti, kup; pakli
nekoupíš, oznam mi. Nebo vím, že krome tebe není žádného, kterýž by mel právo
koupiti je, a já jsem po tobe. Tedy on rekl: Já koupím.
5
I rekl Bóz: Když ujmeš pole to od Noémi, tedy i Rut Moábskou, manželku mrtvého,
sobe pojmeš, abys vzbudil jméno mrtvého v dedictví jeho.
6
Odpovedel príbuzný ten: Nemohut koupiti, abych snad nezahladil dedictví svého.
Uživ ty práva príbuznosti mé, nebo já ho nemohu užiti.
7
(Byl pak ten obycej od starodávna v Izraeli pri koupi a smenách, ku potvrzení
všelijakého jednání, že szul jeden obuv svou, a dal ji druhému. A to bylo na
svedectví té veci v Izraeli.)
8
Protož rekl príbuzný Bózovi: Ujmi ty. I szul obuv svou.
9
Tedy rekl Bóz starším tem a všemu lidu: Vy svedkové jste dnes, že jsem ujal
všecko, což bylo Elimelechovo, i všecko to, což bylo Chelionovo a Mahalonovo,
od Noémi.
10
Ano i Rut Moábskou, ženu Mahalonovu, vzal jsem sobe za manželku, abych vzbudil
jméno mrtvého v dedictví jeho, a aby nebylo zahlazeno jméno mrtvého z bratrí
jeho, a z brány místa jeho. Vy svedkové jste dnes toho.
11
I rekl všecken lid, kterýž byl v bráne mesta, i starší: Svedkové jsme. Dejž
Hospodin, aby žena vcházející do domu tvého byla jako Ráchel a jako Lía,
kteréžto dve vzdelaly dum Izraelský. Pocínejž sobe zmužile v Efrate, a dosáhni
jména v Betléme.
12
A at jest dum tvuj jako dum Fáresa, (kteréhož porodila Támar Judovi,) z semene
toho, kteréž by dal tobe Hospodin s mladicí touto.
13
A tak Bóz pojal sobe Rut, a byla manželkou jeho. A když všel k ní, dal jí to
Hospodin, že pocala a porodila syna.
14
I rekly ženy Noémi: Požehnaný Hospodin, kterýž nedopustil toho, abys mela
zbavena býti príbuzného v tento cas, tak aby trvalo v Izraeli jméno jeho.
15
Ont ocerství duši tvou, a chovati te bude v starosti tvé; nebo nevesta tvá,
kteráž te miluje, porodila ho, kteráž tobe lepší jest, nežli sedm synu.
16
Tedy vzavši Noémi díte, položila je na klín svuj, a byla pestounkou jeho.
17
Daly mu pak jméno sousedy, kteréž pravily: Narodil se syn Noémi, a nazvaly ho
jménem Obéd. Ont jest otec Izai, otce Davidova.
18
A tito jsou rodové Fáresovi: Fáres zplodil Ezrona;
19
Ezron pak zplodil Rama, Ram pak zplodil Aminadaba;
20
Aminadab pak zplodil Názona, Názon pak zplodil Salmona;
21
Salmon pak zplodil Bóza, Bóz pak zplodil Obéda;
22
Obéd pak zplodil Izai, Izai pak zplodil Davida.
|