První
Kniha Samuelova 4
Izraelští
poraženi od Filistinských, 11. archa vzata, a pomsta Boží na dum Elí prišla.
stalo
se vedlé reci Samuelovy všemu lidu Izraelskému. Nebo když vytáhl Izrael proti
Filistinským k boji, a položili se pri Eben-Ezer, Filistinští pak položili se v
Afeku;
2
A když se sšikovali Filistinští proti Izraelovi, a již se potýkali: poražen
jest Izrael od Filistinských, tak že jich zbito v té bitve na poli takmer ctyri
tisíce mužu.
3
I navrátil se lid do stanu, a rekli starší Izraelští: Proc nás dnes Hospodin
porazil pred Filistinskými? Vezmeme k sobe z Sílo truhlu smlouvy Hospodinovy,
at prijde mezi nás, a vysvobodí nás z rukou neprátel našich.
4
Poslal tedy lid do Sílo, a vzali odtud truhlu smlouvy Hospodina zástupu,
sedícího na cherubínech. Byli také tam dva synové Elí s truhlou smlouvy Boží,
Ofni a Fínes.
5
Když pak prinesena byla truhla smlouvy Hospodinovy do vojska, zkrikl všecken
Izrael s velikým plésáním, až zeme vznela.
6
Uslyševše pak Filistinští hluk plésání, rekli: Jaký jest to hlas výskání
velikého tohoto v vojšte Hebrejském? I poznali, že truhla Hospodinova prišla do
vojska.
7
Protož báli se Filistinští, když praveno bylo: Prišel Buh do vojska jejich; a
rekli: Beda nám, nebo nebylo prvé nic k tomu podobného.
8
Beda nám! Kdo nás vysvobodí z ruky tech bohu silných? Tit jsou bohové, kteríž
zbili Egypt všelikou ranou i na poušti.
9
Posilnte se a budte muži, ó Filistinští, abyste nesloužili tem Hebrejským, jako
oni sloužili vám; budtež tedy muži a bojujte.
10
Bojovali tedy Filistinští, a poražen jest Izrael, a utíkali jeden každý do
stanu svého. I byla ta porážka veliká velmi, nebo padlo z Izraele tridceti
tisíc peších;
11
Také truhla Boží vzata, a dva synové Elí zabiti, Ofni a Fínes.
12
Beže pak jeden Beniaminský z bitvy, prišel do Sílo téhož dne, maje roucho
roztržené a hlavu prstí posypanou.
13
Prišel tedy, a aj, Elí sedel na stolici pri ceste, hlede, nebo srdce jeho
lekalo se za truhlu Boží; a když všel muž ten, a oznámil v meste, kvílilo
všecko mesto.
14
A uslyšev Elí hlas kriku toho, rekl: Jaký jest to hlas hrmotu tohoto? Muž pak
ten pospíchaje, pribehl, aby oznámil Elí.
15
(A byl Elí v devadesáti a osmi letech; oci také jeho byly již pošly, a nemohl
videti.)
16
I rekl muž ten k Elí: Já jdu z bitvy, z bitvy zajisté utekl jsem dnes. I dí
jemu on: Co se tam stalo, muj synu?
17
Odpovedel ten posel a rekl: Utekl Izrael pred Filistinskými, také i porážka
veliká stala se v lidu, ano i oba synové tvoji zabiti jsou, Ofni a Fínes, a
truhla Boží jest vzata.
18
I stalo se, že jakž jmenoval truhlu Boží, spadl Elí s stolice nazpet pri úhlu
brány, a tak zlomiv šíji, umrel; nebo byl muž starý a težký. On soudil Izraele
ctyridceti let.
19
Nevesta pak jeho, manželka Fínesova, jsuc tehotná a blízká porodu, uslyševši
také tu povest, že by truhla Boží vzata byla, a že umrel tchán její i muž její,
sklonila se a porodila; nebo se oborily na ni úzkosti její.
20
A v ten cas, když ona umírala, rekly, kteréž stály pri ní: Neboj se, však jsi porodila
syna. Kteráž nic neodpovedela, aniž toho pripustila k srdci svému.
21
I nazvala díte Ichabod, rkuci: Prestehovala se sláva z Izraele; proto že vzata
byla truhla Boží, a umrel tchán i muž její.
22
Protož rekla: Prestehovala se sláva z Izraele, nebo vzata jest truhla Boží.
|