První Kniha Samuelova 6

Navrácení truhly Boží Izraelovi, 19. a ranení pro ni Betsemských.

yla pak truhla Hospodinova v krajine Filistinské za sedm mesícu.

2 Tedy Filistinští povolavše kneží a hadacu, rekli: Co uciníme s truhlou Hospodinovou? Oznamte nám, kterak bychom ji odeslali na místo její?

3 Kteríž odpovedeli: Jestliže odešlete truhlu Boha Izraelského, neodsílejte jí prázdné, ale všelijak dejte jí obet za provinení; tehdy uzdraveni budete, a poznáte, proc ruka jeho neodešla od vás.

4 I rekli: Jakáž jest to obet za hrích, kterouž jí dáti máme? Odpovedeli: Vedlé poctu knížat Filistinských pet zadku zlatých a pet myší zlatých; nebo rána jednostejná jest na všechnech, i na knížatech vašich.

5 Udeláte tedy podobenství zadku svých a podobenství myší svých, kteréž pokazily zemi, i dáte slávu Bohu Izraelskému; snad pozlehcí ruky své nad vámi, i nad bohy vašimi a nad zemí vaší.

6 A proc obtežujete srdce svá, jako jsou obtížili Egyptští a Farao srdce své? Zdaliž, když divné veci prokázal pri nich, nepropustili jich, a oni odešli?

7 A protož udelejte vuz nový jeden a vezmete dve krávy otelené, na kteréž jha nebylo vzkládáno, a zapráhnete ty krávy do vozu, a zavrete telata jejich doma, aby za nimi nešla.

8 A vezmouce truhlu Hospodinovu, vstavte ji na vuz; nádoby pak zlaté, kteréž jste dali jí za provinení, položte v škrince po boku jejím, a propustte ji, at odejde.

9 A šetrte: Jestližet cestou k cíli svému pujde do Betsemes, ont jest nám zpusobil všecko toto zlé prenáramné; pakli nic, poznáme, že ne ruka jeho dotkla se nás, ale náhodou nám to prišlo.

10 Ucinili tedy ti muži tak, a vzavše dve krávy otelené, zapráhli je do toho vozu, a telata jejich zavreli doma.

11 A vstavili truhlu Hospodinovu na vuz, i škrinku i myši zlaté, a podobizny zadku svých.

12 I šly uprímo krávy cestou, kteráž vede do Betsemes, silnicí jednou predce jdouce a ricíce, aniž se uchýlily na pravo aneb na levo. Knížata také Filistinská šla za nimi až ku pomezí Betsemes.

13 Betsemští pak žali tehdáž pšenici v údolí, a pozdvihše ocí svých, uzreli truhlu; i veselili se, vidouce ji.

14 A když prijel vuz na pole Jozue Betsemského, tu se zastavil. I byl tu kámen veliký. Tedy zsekavše dríví vozu toho i ty krávy, obetovali je v obet zápalnou Hospodinu.

15 Levítové pak složili truhlu Hospodinovu i škrinku, kteráž byla pri ní, v níž byly nádoby zlaté, a postavili na ten kámen veliký. Muži pak Betsemští dodávali obetí zápalných, a obetovali obeti v ten den Hospodinu.

16 Což videvše knížata Filistinská, navrátili se do Akaron téhož dne.

17 Tito jsou pak zadkové zlatí, kteréž dali Filistinští za své provinení Hospodinu, za Azot jeden, za Gázu jeden, za Aškalon jeden, za Gát jeden, za Akaron jeden.

18 Myši také zlaté, vedlé poctu všech mest Filistinských, za patero knížetství, od mesta hrazeného až do vsi nehrazené, a až k kameni tomu velikému, na nemž postavili truhlu Hospodinovu, kterýž jest až do tohoto dne na poli Jozue Betsemského.

19 Pobil pak Hospodin z mužu Betsemských, kteríž hledeli do truhly Hospodinovy, pobil, pravím, z lidu padesát tisícu a sedmdesáte mužu. I kvílil lid, proto že ucinil Hospodin v lidu porážku velikou.

20 Protož rekli muži Betsemští: Kdož bude moci ostáti pred Hospodinem Bohem svatým tímto? A k komu odejde od nás?

21 I poslali posly k obyvatelum Kariatjeharim, rkouce: Vrátili zase Filistinští truhlu Hospodinovu; pridte, vezmete ji k sobe.