První Kniha Samuelova 23

David vysvobodiv mesto Cejlu od Filistinských, 6. utekl na poušt.

edy oznámili Davidovi, rkouce: Aj, Filistinští dobývají Cejly a loupí dvory.

2 Protož tázal se David Hospodina, rka: Mám-li jíti a uderiti na ty Filistinské? I odpovedel Hospodin Davidovi: Jdi a porazíš Filistinské, i Cejlu vysvobodíš.

3 Muži pak Davidovi rekli jemu: Aj, my zde v Judstvu bojíme se, cím více, když pujdeme k Cejle proti vojskum Filistinských.

4 A tak opet David tázal se Hospodina. Jemuž odpovedel Hospodin a rekl: Vstana, vytáhni k Cejle, nebot dám Filistinské v ruce tvé.

5 I táhl David a muži jeho k Cejle, a bojoval s Filistinskými, a zajal dobytky jejich. I porazil je ranou velikou, a tak vysvobodil David obyvatele Cejly.

6 Stalo se pak, že když utíkal Abiatar syn Achimelechuv k Davidovi do Cejly, dostal se efod v ruce jeho.

7 Potom oznámeno bylo Saulovi, že pritáhl David do Cejly. I rekl Saul: Dalt ho Buh v ruku mou, nebo zavrel se, všed do mesta hrazeného a zavritého.

8 I svolal Saul všecken lid k boji, aby táhl k Cejle, a oblehl Davida i muže jeho.

9 A zvedev David, že Saul tajne ukládá o nem zle, rekl Abiatarovi knezi: Vezmi na se efod.

10 I rekl David: Hospodine, Bože Izraelský, za jistou vec slyšel služebník tvuj, že strojí Saul pritáhnouti k Cejle, aby zkazil mesto pro mne.

11 Vydali-li by mne muži Cejly v ruce jeho? A pritáhl-li by Saul, jakž slyšel služebník tvuj? Hospodine, Bože Izraelský, oznam, prosím, služebníku svému. Odpovedel Hospodin: Pritáhl by.

12 Rekl ješte David: Vydali-li by mne obyvatelé Cejly i muže mé v ruce Saulovy? Odpovedel Hospodin: Vydali by.

13 Vstav tedy David a muži jeho, témer šest set mužu, vytáhli z Cejly a šli ustavicne, kamž jíti mohli. Saulovi pak povedíno, že ušel David z Cejly; i nechal tažení.

14 Byl pak David na poušti v místech bezpecných, a bydlil na hore, na poušti Zif. A ackoli hledal ho Saul po všecky ty dny, však nevydal ho Buh v ruku jeho.

15 Vida tedy David, že Saul vytáhl hledati bezživotí jeho, byl na poušti Zif v lese.

16 Vstav pak Jonata syn Sauluv, prišel k Davidovi do lesa, a posilnil ruky jeho v Bohu.

17 A rekl jemu: Neboj se, nebot nenalezne tebe ruka Saule otce mého, ale ty kralovati budeš nad Izraelem, a já budu druhý po tobe. Však i Saul otec muj zná to.

18 I ucinili smlouvu oba pred Hospodinem; a David zustal v lese, Jonata pak navrátil se do domu svého.

19 Tedy prišli Zifejští k Saulovi do Gabaa, rkouce: Zdaliž David nepokrývá se u nás v horách, v lese, na pahrbku Hachile, kterýž jest na pravé strane poušte.

20 Protož nyní podlé vší žádosti duše své, ó králi, pritáhni steží, my se pak priciníme, abychom jej vydali v ruce královy.

21 I rekl Saul: Požehnaní vy od Hospodina, že mne litujete.

22 Jdetež medle, ujistte se tím ješte lépe, prezvezte a shlédnete místo jeho, kam se obrátí, kdo ho tam videl; nebo mi praveno, že divných chytrostí užívá.

23 Vyšpehujtež tedy a vyzvezte všecky skrejše, v nichž se kryje, a navratte se ke mne s vecí jistou, i potáhnu s vámi, a jestliže v zemi jest, hledati ho budu ve všech tisících Judských.

24 Kterížto vstavše, navrátili se do Zif pred Saulem; David pak a muži jeho byli na poušti Maon, na rovinách po pravé strane poušte.

25 Nebo jakž vytáhl Saul s lidem svým hledati ho, oznámeno bylo to Davidovi, kterýž sstoupil s skály a bydlil na poušti Maon. O cemž Saul uslyšav, honil Davida po poušti Maon.

26 A tak Saul táhl s jedné strany hory, David pak a muži jeho po druhé strane hory. A pospíšil David, aby mohl utéci od tvári Saulovy; nebo Saul s lidem svým obklicovali Davida i muže jeho, aby je zjímali.

27 V tom prišel posel k Saulovi, rka: Pospeš a prid, nebo Filistinští vtrhli do zeme.

28 A protož navrátil se Saul od honení Davida, táhl proti Filistinským. Procež nazvali to místo: Skála rozdelující.

29 (24:1) Odšed pak David odtud, bydlil v místech bezpecných Engadi.