Kniha Genesis 7

Uvedení potopy hrozné na všecken svet.

otom rekl Hospodin k Noé: Vejdiž ty i všecka celed tvá do korábu; nebo jsem te videl spravedlivého pred sebou v národu tomto.

2 Ze všech hovad cistých vezmeš sobe sedmero a sedmero, samce a samici jeho, ale z hovad necistých dvé a dvé, samce a samici jeho.

3 Z ptactva také nebeského sedmero a sedmero, samce a samici, aby živé zachováno bylo síme na vší zemi.

4 Nebo po dnech ješte sedmi já dštíti budu na zemi za ctyridceti dnu a ctyridceti nocí; a vyhladím se svrchku zeme všelikou podstatu, kterouž jsem ucinil.

5 Tedy ucinil Noé všecko tak, jakž mu prikázal Hospodin.

6 (Byl pak Noé v šesti stech letech, když ta potopa prišla na zemi.)

7 A protož prišel Noé a synové jeho, i žena jeho, i ženy synu jeho s ním k korábu, pro vody potopy.

8 Z hovad také cistých i z hovad necistých, i z ptactva a ze všeho, což se hýbe na zemi,

9 Po dvém vešli k Noé do korábu, samec a samice, tak jakž byl rozkázal Buh Noé.

10 Stalo se pak po sedmi dnech, že vody potopy prišly na zemi.

11 Léta šestistého veku Noé, druhého mesíce, sedmnáctého dne téhož mesíce, v ten den protrženy jsou všecky studnice propasti veliké, a pruduchové nebeští otevríni jsou.

12 I byl príval na zemi ctyridceti dní a ctyridceti nocí.

13 Toho dne všel Noé, Sem a Cham i Jáfet, synové Noé, žena Noé, a tri ženy synu jeho s ním do korábu.

14 Oni i všeliký živocich podlé pokolení svého, i všeliké hovado podlé pokolení svého, a všeliký zemeplaz, kterýž se hýbe na zemi, podlé pokolení svého, i všeliké ptactvo vedlé pokolení svého, všelijací ptáci, všecko, což krídla má,

15 Vešli k Noé do korábu, po dvém ze všelikého tela, v nemž byl duch života.

16 A což jich vešlo, samec a samice ze všelikého tela vešli, tak jakž byl prikázal jemu Buh, a zavrel Hospodin po nem.

17 A když byla potopa za ctyridceti dnu na zemi, tedy rozmnoženy jsou vody, až i vyzdvihly koráb, a vznesly jej od zeme.

18 Nebo zmohly se vody a rozmnoženy jsou velmi nad zemí, i zplýval koráb na vodách.

19 A tak náramne rozmohly se vody nad zemí, že prikryty jsou všecky hory nejvyšší, kteréž byly pode vším nebem.

20 Patnácte loktu zvýší rozmohly se vody, když prikryty jsou hory.

21 I umrelo všeliké telo, kteréž se hýbe na zemi, tak z ptactva, jako z hovad a živocichu, i všelikého hmyzu, kterýž se plazí po zemi, i každého cloveka.

22 Všecko, což melo dýchání ducha života v chrípích svých, ze všeho, což bylo na suše, pomrelo.

23 A tak vyhladil Buh všelikou podstatu, kteráž byla na tvári zeme, od cloveka až do hovada, až do zemeplazu, a až do ptactva nebeského, vyhlazeno jest, pravím, z zeme; a zustal toliko Noé, a kteríž s ním byli v korábu.

24 I trvaly vody nad zemí za sto a padesáte dnu.