Druhá Kniha Samuelova

Druhá Kniha Samuelova 1

Zvestování smrti Saulovy Davidovi, 17. a plác jeho nad ním.

talo se pak po smrti Saulove, když se navrátil David od porážky Amalechitských, že pobyl v Sicelechu za dva dni.

2 A aj, dne tretího prišel jeden z vojska Saulova, maje roucho roztržené a prach na hlave své. Kterýž když prišel k Davidovi, padl na zemi a poklonil se.

3 I rekl jemu David: Odkud jdeš? Jemuž odpovedel: Z vojska Izraelského utekl jsem.

4 Opet rekl jemu David: Cože se stalo? Medle, povez mi. Kterýž odpovedel: To, že utekl lid z boje, a množství lidu padlo a zbito jest; též i Saul i Jonata syn jeho zbiti jsou.

5 Rekl ješte David mládenci, kterýž mu to oznámil: Kterak ty víš, že umrel Saul i Jonata syn jeho?

6 Odpovedel mládenec, kterýž to oznamoval jemu: Náhodou prišel jsem na horu Gelboe, a aj, Saul nalehl byl na kopí své, a vozové i jezdci postihali ho.

7 Kterýžto ohlédna se zpátkem, uzrel mne a zavolal na mne. I rekl jsem: Aj, ted jsem.

8 Tedy rekl mi: Kdo jsi ty? Odpovedel jsem jemu: Amalechitský jsem.

9 I rekl mi: Pristup medle sem a zabí mne, nebo mne obklícila úzkost, a ješte všecka duše má jest ve mne.

10 Protož stoje nad ním, zabil jsem ho, nebo jsem vedel, že nebude živ po svém pádu. A vzal jsem korunu, kteráž byla na hlave jeho, i záponu, kteráž byla na rameni jeho, a ted jsem to prinesl ku pánu svému.

11 Tedy David uchytiv roucho své, roztrhl je; tolikéž i všickni muži, kteríž s ním byli.

12 A nesouce smutek, plakali a postili se až do vecera pro Saule a pro Jonatu syna jeho, i pro lid Hospodinuv a pro dum Izraelský, že padli od mece.

13 Rekl pak David mládenci, kterýž mu to oznámil: Odkud jsi ty? Odpovedel: Syn muže príchozího Amalechitského jsem.

14 Opet mu rekl David: Kterak jsi smel vztáhnouti ruku svou, abys zahubil pomazaného Hospodinova?

15 A zavolav David jednoho z mládencu, rekl jemu: Pristoupe, obor se na nej. Kterýžto uderil ho, tak že umrel.

16 I rekl jemu David: Krev tvá budiž na hlavu tvou, nebot jsou ústa tvá svedcila na tebe, rkouce: Já jsem zabil pomazaného Hospodinova.

17 Tedy naríkal David naríkáním tímto nad Saulem a nad Jonatou synem jeho,

18 (Prikázav však, aby synové Judovi uceni byli stríleti z luku, jakož psáno v knize Uprímého.):

19 Ó kráso Izraelská, na výsostech tvých zraneni, jakt jsou padli udatní!

20 Neoznamujtež v Gát, ani toho ohlašujte na ulicích Aškalon, aby se neveselily dcery Filistinských, a neplésaly dcery neobrezaných.

21 Ó hory Gelboe, ani rosa, ani déšt nespadej na vás, ani tu bud pole úrodné; nebo tam jest povržen štít udatných, štít Sauluv, jako by nebyl pomazán olejem.

22 Od krve ranených a od tuku udatných lucište Jonatovo nikdy zpet neodskocilo, a mec Sauluv nenavracoval se prázdný.

23 Saul a Jonata milí a utešení v živote svém, také pri smrti své nejsou rozlouceni. Nad orlice bystrejší, nad lvy silnejší byli.

24 Dcery Izraelské, placte Saule, kterýž vás odíval cervcem dvakrát barveným rozkošne, kterýž dával ozdoby zlaté na roucha vaše.

25 Ach, jakt jsou padli udatní u prostred boje? Jonata na výsostech tvých zabit jest.

26 Velice jsem po tobe teskliv, bratre muj Jonato. Byl jsi mi príjemný náramne; vzácnejší u mne byla milost tvá nežli milost žen.

27 Ach, jakt jsou padli udatní, a zahynula odení válecná.