Druhá Kniha Samuelova 5

Utvrzení království Davidova; 13. ženení jeho 17. a válka s Filistinskými.

ehdy prišla všecka pokolení Izraelská k Davidovi do Hebronu, a mluvili, rkouce: Aj, my kost tvá a telo tvé jsme.

2 A predešlých casu, když byl Saul králem nad námi, ty jsi vyvodil i zase privodil lid Izraelský. A nadto rekl Hospodin tobe: Ty pásti budeš lid muj Izraelský, a ty budeš vývoda nad Izraelem.

3 Prišli také všickni starší Izraelští k králi do Hebronu, a ucinil s nimi král David smlouvu v Hebronu pred Hospodinem. I pomazali Davida za krále nad Izraelem.

4 Ve tridcíti letech byl David, když pocal kralovati, a kraloval ctyridceti let.

5 V Hebronu kraloval nad Judou sedm let a šest mesícu, a v Jeruzaléme kraloval tridceti a tri léta nade vším Izraelem a Judou.

6 Táhl pak král s lidem svým k Jeruzalému proti Jebuzejskému, obyvateli té zeme; kterýž mluvil Davidovi, rka: Nevejdeš sem, lec odejmeš slepé a kulhavé, pravíce: Nevejdet sem David.

7 A však vzal David hrad Sion, tot jest mesto Davidovo.

8 Nebo rekl David v ten den: Kdož by koli porazil Jebuzea, a zlezl by žlaby jeho, a pobil by ty slepé i chromé, kteréž má v nenávisti duše Davidova, knížetem bude. Protož pravili: Slepý a kulhavý nevejde do toho domu.

9 I bydlil David na tom hrade, a nazval jej mestem Davidovým; nebo vystavel je David vukol od Mello až do vnitrku.

10 A tak David cím dále tím více prospíval a rostl, Hospodin zajisté, Buh zástupu, byl s ním.

11 Poslal také Chíram král Tyrský posly k Davidovi a dríví cedrového, i tesare, kameníky a zedníky umelé, kteríž vystaveli dum Davidovi.

12 I poznal David, že ho potvrdil Hospodin za krále nad Izraelem, a že zvýšil království jeho pro lid svuj Izraelský.

13 Nabral pak sobe David ješte více ženin i žen z Jeruzaléma, když byl prišel z Hebronu, a naplodilo se Davidovi ješte více synu a dcer.

14 A tato jsou jména tech, kteríž se jemu zrodili v Jeruzaléme: Sammua, Sobab, Nátan a Šalomoun;

15 Též Ibchar a Elisua, a Nefeg a Jafia;

16 A Elisama a Eliada a Elifelet.

17 Uslyšavše pak Filistinští, že pomazali Davida za krále nad Izraelem, vytáhli všickni Filistinští hledati ho. Což když zvedel David, sstoupil na místo hrazené.

18 Protož Filistinští pritáhše, položili se v údolí Refaim.

19 Tedy tázal se David Hospodina, rka: Potáhnu-li proti Filistinským? Vydáš-li je v ruku mou? Odpovedel Hospodin Davidovi: Táhni, nebot vydám jistotne Filistinské v ruku tvou.

20 I pritáhl David do Balperazim, a porazil je tam, a rekl: Protrhlt jest Hospodin neprátely mé prede mnou, jako vody protrhují brehy. Protož nazval jméno místa toho Balperazim.

21 Nebo zanechali tu rytin svých, kteréž pobral David i muži jeho.

22 Opet znovu vytáhli Filistinští, a rozprostreli se v údolí Refaim.

23 I tázal se David Hospodina. Kterýž odpovedel: Netáhni, ale obejda je po zadu, teprv dotreš na ne naproti moruším.

24 A když uslyšíš, že šustí vrchové moruší, hneš se také; nebo tehdáž vyjde Hospodin pred tebou, aby zbil vojska Filistinských.

25 I ucinil David tak, jakž mu prikázal Hospodin, a porazil Filistinské od Gabaa, až kudy se jde do Gázer.