Druhá Kniha Samuelova 22

Písen Davidova, v níž on dobrotu Boží slavil a za vysvobození od neprátel Bohu dekoval.

luvil pak David Hospodinu slova písne této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech neprátel jeho, i z ruky Saulovy.

2 A rekl: Hospodin skála má a hrad muj, i vysvoboditel muj se mnou.

3 Buh skála má, doufati budu v neho; štít muj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útocište mé, spasitel muj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.

4 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od neprátel svých vysvobozen jsem.

5 Nebo obklícily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných predesili mne.

6 Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne.

7 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas muj, a krik muj prišel v uši jeho.

8 Tedy pohnula se a zatrásla zeme, základové nebes pohnuli se, a trásli se pro rozhnevání jeho.

9 Dým vycházel z chrípí jeho, a ohen zžírající z úst jeho, od nehož se uhlí roznítilo.

10 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.

11 I vsedl na cherubín a letel, a spatrín jest na perí vetrovém.

12 Položil temnosti vukol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.

13 Od blesku oblíceje jeho rozpálilo se uhlí reravé.

14 Hrímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svuj.

15 Vystrelil i strely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.

16 I ukázaly se hlubiny morské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zurivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání vetru chrípí jeho.

17 Poslav s výsosti, prijal mne, vytáhl mne z vod velikých.

18 Vysvobodil mne od neprítele mého silného, od tech, kteríž mne nenávideli, ackoli silnejší mne byli.

19 Predstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.

20 Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobe oblíbil mne.

21 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé cistoty rukou mých odplatil mi.

22 Nebo jsem ostríhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožne strhl Boha svého.

23 Všickni zajisté soudové jeho jsou pred oblícejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.

24 A tak byv dokonalý pred ním, šetril jsem, abych se nedopustil nepravosti.

25 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé cistoty mé pred ocima jeho.

26 Ty, Pane, s milosrdným milosrdne nakládáš, a k uprímému upríme se máš.

27 K sprostnému sprostne se ukazuješ, a s prevráceným prevrácene zacházíš.

28 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale pred vysokomyslnými oci své sklopuješ.

29 Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jiste osvecuje temnosti mé.

30 Nebo v tobe probehl jsem vojska, v Bohu svém preskocil jsem zed.

31 Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy precištené; ont jest štít všech, kteríž doufají v neho.

32 Nebo kdo jest Bohem krome Hospodina? A kdo jest skalou krome Boha našeho?

33 Buh jest síla má i vojska mého, ont pusobí volnou cestu mou.

34 Ciní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.

35 Cvicí ruce mé k boji, tak že lámi lucište ocelivá rukama svýma.

36 Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.

37 Rozšíril kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.

38 Honil jsem neprátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.

39 Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.

40 Ty zajisté, Bože, prepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteríž povstávají proti mne.

41 Nýbrž dals mi šíji neprátel mých, tech, kteríž v nenávisti meli mne, a vyplénil jsem je.

42 Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.

43 I potrel jsem je jako prach zeme, jako bláto na ulicích potlacil a rozptýlil jsem je.

44 Ty jsi mne vytrhl z ruznic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národum; lid neznámý mne sloužil.

45 Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.

46 Cizozemci svadli, a trásli se i v ohradách svých.

47 Živt jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož at jest vyvyšován Buh, skála spasení mého,

48 Buh silný, kterýž dává mi pomsty a podmanuje mi lidi.

49 Vyvodíš mne z prostred neprátel mých, a nad povstávajícími proti mne vyvyšuješ mne, cloveka nepravého mne zbavuješ.

50 Protož chváliti te budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.

51 Ont jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž ciní milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na veky.