První Kniha Královská 11

Šalomounovo odvrácení se od Boha. 9. Protivníci 41. i smrt jeho.

tom král Šalomoun zamiloval ženy cizozemky mnohé, i dceru Faraonovu, i Moábské, Ammonitské, Idumejské, Sidonské a Hetejské,

2 Z národu tech, kteréž zapovedel Hospodin synum Izraelským, rka: Nebudete se smešovati s nimi, aniž se oni budou smešovati s vámi, nebot by naklonili srdce vaše k bohum svým. K tem prilnul Šalomoun milostí,

3 Tak že mel žen královen sedm set a ženin tri sta. I odvrátily ženy jeho srdce jeho.

4 Stalo se tedy, že když se zstaral Šalomoun, ženy jeho naklonily srdce jeho k bohum cizím, tak že nebylo srdce jeho celé pri Hospodinu Bohu jeho, jako bylo srdce Davida otce jeho.

5 Ale obrátil se Šalomoun k Astarot, bohyni Sidonské, a k Moloch, ohavnosti Ammonské.

6 I cinil Šalomoun to, což se nelíbilo Hospodinu, a nenásledoval cele Hospodina, jako David otec jeho.

7 Tedy vystavel Šalomoun výsost Chámosovi, ohavnosti Moábské, na hore, kteráž jest naproti Jeruzalému, a Molochovi, ohavnosti synu Ammon.

8 A tak vzdelal všechnem ženám svým z cizího národu, kteréž kadily a obetovaly bohum svým.

9 I rozhneval se Hospodin na Šalamouna, proto že se uchýlilo srdce jeho od Hospodina Boha Izraelského, kterýž se jemu byl ukázal po dvakrát,

10 A zapovedel jemu tu vec, aby nechodil po bozích cizích. Ale neostríhal toho, což byl prikázal Hospodin.

11 Protož rekl Hospodin Šalomounovi:Ponevadž se to nalezlo pri tobe, a neostríhal jsi smlouvy mé ani ustanovení mých, kterážt jsem prikázal, vez, že odtrhnu království toto od tebe, a dám je služebníku tvému.

12 A však za dnu tvých neuciním toho pro Davida otce tvého, než z ruky syna tvého odtrhnu je.

13 Všeho pak království neodtrhnu, ale pokolení jednoho zanechám synu tvému pro Davida služebníka svého a pro Jeruzalém, kterýž jsem vyvolil.

14 A tak vzbudil Hospodin protivníka Šalomounovi, Adada Idumejského z semene královského, kterýž byl v zemi Idumejské.

15 Nebo stalo se, když bojoval David proti Idumejským, a Joáb kníže vojska vytáhl, aby pochoval zmordované, a pobil všecky pohlaví mužského v zemi Idumejské,

16 (Za šest zajisté mesícu byl tam Joáb se vším lidem Izraelským, dokudž nevyplénil všech pohlaví mužského v zemi Idumejské),

17 Že tehdáž utekl Adad sám, a nekterí muži Idumejští z služebníku otce jeho s ním, aby šli do Egypta. Adad pak byl pachole neveliké.

18 Kteríž jdouce z Madian, prišli do Fáran, a vzavše s sebou nekteré muže z Fáran, prišli do Egypta k Faraonovi, králi Egyptskému, kterýž dal jemu dum, i stravou opatril ho, dal jemu také i zemi.

19 A tak nalezl Adad milost velikou pred Faraonem, tak že jemu dal za manželku sestru ženy své, sestru Tafnes královny.

20 I porodila jemu sestra Tafnes syna Genubata, a odchovala ho Tafnes v domu Faraonovu. I byl Genubat v dome Faraonove mezi syny Faraonovými.

21 Když pak uslyšel Adad v Egypte, že by usnul David s otci svými, a že umrel i Joáb kníže vojska, tedy rekl Adad Faraonovi: Propust mne, at jdu do zeme své.

22 Jemuž rekl Farao: Cehožt se nedostává u mne, že chceš odjíti do zeme své? I rekl: Niceho, a však vždy mne propust.

23 Vzbudil ješte Buh proti nemu protivníka, Rázona syna Eliadova, kterýž byl utekl od Hadarezera krále Soby, pána svého,

24 A shromáždiv k sobe muže, byl knížetem roty, když je David hubil. Protož odšedše do Damašku, bydlili v nem a kralovali v Damašku.

25 I byl protivníkem Izraelovým po všecky dny Šalomounovy; a to bylo nad to zlé, kteréž mu cinil Adad. I mel v ošklivosti Izraele, když kraloval v Syrii.

26 Jeroboám také syn Nebatuv Efratejský z Sareda, (a jméno matky jeho ženy vdovy bylo Serua), služebník Šalomounuv, pozdvihl ruky proti králi.

27 A tato byla prícina, pro kterouž pozdvihl ruky proti králi Šalomounovi: Že vystavev Šalomoun Mello, zavrel mezeru mesta Davidova otce svého.

28 Jeroboám pak byl muž silný a udatný. Protož vida Šalomoun mládence, že by pracovitý byl, ustanovil ho nade všemi platy z domu Jozefa.

29 I stalo se téhož casu, že když vyšel Jeroboám z Jeruzaléma, našel jej prorok Achiáš Silonský na ceste, jsa odín rouchem novým. A byli sami dva na poli.

30 Tedy ujav Achiáš roucho nové, kteréž mel na sobe, roztrhal je na dvanácte kusu.

31 A rekl Jeroboámovi: Vezmi sobe deset kusu; nebo takto praví Hospodin Buh Izraelský: Aj, já roztrhnu království z ruky Šalomounovy, a dám tobe desatero pokolení.

32 Jedno toliko pokolení zustane jemu pro služebníka mého Davida, a pro mesto Jeruzalém, kteréž jsem vyvolil ze všech pokolení Izraelských,

33 Proto že opustili mne, a klaneli se Astarot bohyni Sidonské, a Chámos bohu Moábskému, i Moloch bohu Ammonskému, a nechodili po cestách mých, aby cinili to, což mi se líbí, totiž ustanovení má a soudy mé, jako David otec jeho.

34 A však neodejmu niceho z království z rukou jemu; nebo vudcím zanechám ho po všecky dny života jeho pro Davida služebníka svého, kteréhož jsem vyvolil, kterýž ostríhal prikázaní mých a ustanovení mých.

35 Ale potom vezma království z ruky syna jeho, dám tobe z neho desatero pokolení,

36 Synu pak jeho dám jedno pokolení, aby zustala svíce Davidovi služebníku mému po všecky dny prede mnou v meste Jeruzaléme, kteréž jsem sobe vyvolil, aby tam jméno mé prebývalo.

37 A tak tebe vezmu, abys kraloval ve všech vecech, kterýchž by žádala duše tvá, a budeš králem nad Izraelem.

38 Protož jestliže uposlechneš všeho toho, což prikáži tobe, a choditi budeš po cestách mých, a ciniti to, což mi se líbí, ostríhaje ustanovení mých a prikázaní mých, jako cinil David služebník muj: budu s tebou a vzdelám tobe dum stálý, jako jsem vzdelal Davidovi, a dám tobe lid Izraelský.

39 Potrápímt zajisté semene Davidova pro tu vec, a však ne po všecky dny.

40 Pro tu prícinu chtel Šalomoun zabiti Jeroboáma. Kterýž vstav, utekl do Egypta k Sesákovi králi Egyptskému, a byl v Egypte, dokudž neumrel Šalomoun.

41 Jiné pak veci Šalomounovy, kteréž cinil, i moudrost jeho vypsány jsou v knize cinu Šalomounových.

42 Dnu pak, v nichž kraloval Šalomoun v Jeruzaléme nade vším Izraelem, bylo ctyridceti let.

43 I usnul Šalomoun s otci svými, a pochován jest v meste Davida otce svého. Kraloval pak Roboám syn jeho místo neho.