První
Kniha Paralipomenon 28
Napomenutí
Davidovo Šalomouna i lidu k stavení chrámu Božího.
hromáždil
pak David všecka knížata Izraelská, knížata jednoho každého pokolení, a knížata
houfu sloužících králi, i hejtmany a setníky, i úredníky nade vším statkem a
jmením královým i synu jeho s komorníky, i se všemi vzácnými a udatnými lidmi,
do Jeruzaléma.
2
A povstav David král na nohy své, rekl: Slyšte mne, bratrí moji a lide muj. Já
jsem uložil v srdci svém vystaveti dum k odpocinutí truhle úmluvy Hospodinovy,
a ku podnoži noh Boha našeho, a pripravil jsem byl potreby k stavení.
3
Ale Buh mi rekl: Nebudeš staveti domu jménu mému, proto že jsi muž válkami
zamestknaný a krev jsi vyléval.
4
Vyvolil pak Hospodin Buh Izraelský mne ze vší celedi otce mého, abych byl králem
nad Izraelem na veky; nebo z Judy vybral vývodu a z domu Judova celed otce
mého, a z synu otce mého mne rácil za krále ustanoviti nade vším Izraelem.
5
Tolikéž ze všech synu mých, (nebo mnoho synu dal mi Hospodin), vybral Šalomouna
syna mého, aby sedel na stolici království Hospodinova nad Izraelem,
6
A rekl mi: Šalomoun syn tvuj, ten mi vzdelá dum muj a síne mé; nebo jsem jej
sobe zvolil za syna, a já budu jemu za otce.
7
I utvrdím království jeho až na veky, bude-li stálý v ostríhání prikázaní mých
a soudu mých, jako i nynejšího casu.
8
Nyní tedy pri prítomnosti všeho Izraele, shromáždení Hospodinova, an slyší Buh
náš, napomínám vás: Zachovávejte a dotazujte se na všecka prikázaní Hospodina
Boha svého, abyste vládli zemí dobrou, a v dedictví její uvedli i syny své po
sobe až na veky.
9
Ty také, Šalomoune, synu muj, znej Boha otce svého, a služ jemu celým srdcem a
myslí ochotnou. Nebo všecka srdce zpytuje Hospodin a všeliká mysli tanutí zná.
Budeš-li ho hledati, nalezneš jej; pakli ho opustíš, zavrže te na veky.
10
A tak viziž, že te Hospodin zvolil, abys vystavel dum svatyne; posilniž se a
delej.
11
Dal pak David Šalomounovi synu svému formu sínce i pokoju jejích, a sklepu i
palácu a komor jejích vnitrních, i domu pro slitovnici,
12
A formu všeho toho, což byl složil v mysli své o síních domu Hospodinova, i o
všech komorách vukol chrámu pro poklady domu Božího, i pro poklady vecí
posvátných,
13
I pro houfy kneží a Levítu, a pro všecko dílo služby domu Hospodinova, a pro
všecko nádobí k prisluhování v dome Hospodinove.
14
Dal též zlata v jisté váze na nádobí zlaté, na všelijaké nádobí k jedné každé
službe, též stríbra na všecky nádoby stríbrné v jisté váze na všelijaké nádobí
k jedné každé službe,
15
Totiž váhu na svícny zlaté, a lampy jejich zlaté podlé váhy jednoho každého
svícnu i lamp jeho, na svícny pak stríbrné podlé váhy svícnu každého a lamp
jeho, jakž potrebí bylo každému svícnu.
16
Zlata též váhu na stoly predložení na jeden každý stul, i stríbra na stoly
stríbrné,
17
I na vidlicky a na kotlíky, i na prikryvadla zlata ryzího, a na medenice zlaté
váhu na jednu každou medenici, tolikéž na medenice stríbrné jistou váhu na
jednu každou medenici.
18
Také na oltár k kadení zlata ryzího váhu, zlata i k udelání vozu cherubínu,
kteríž by roztaženými krídly zastírali truhlu úmluvy Hospodinovy.
19
Všecko to skrze vypsání z ruky Hospodinovy mne došlo, kterýž mi to dal, abych
vyrozumel všemu dílu formy té.
20
A tak rekl David Šalomounovi synu svému: Posilniž se a zmocni a delej; neboj
se, ani lekej. Nebo Hospodin Buh, Buh muj s tebou bude, nenechát tebe samého,
aniž te opustí, až i dokonáno bude všecko dílo služby domu Hospodinova.
21
Hle, i houfové kneží a Levítu ke všeliké službe domu Božího s tebou také budou
pri všelikém díle, jsouce všickni ochotní a prozretelní v moudrosti pri všeliké
práci, knížata také i všecken lid ke všechnem slovum tvým.
|