Druhá Kniha Paralipomenon 20

Válka proti Jozafatovi zle se zvedla, 35. a on po obdržaném vítezství stovaryšiv se s Ochoziášem, trestán jest od Boha.

stalo se potom, že pritáhli synové Moáb a synové Ammon, a s nimi nekterí od Ammonitských, proti Jozafatovi na vojnu.

2 A prišedše, oznámili Jozafatovi, rkouce: Pritáhlo proti tobe množství veliké z zámorí, z zeme Syrské, a aj, jsou v Hasesontamar, jenž jest Engadi.

3 I ulekl se, a obrátil Jozafat tvár svou k hledání Hospodina, a vyhlásil pust všemu lidu Judskému.

4 A tak shromáždil se lid Judský, aby hledali Hospodina. Také i ze všech mest Judských sešli se hledati Hospodina.

5 Tedy stál Jozafat v shromáždení Judském a Jeruzalémském, v dome Hospodinove pred síní novou,

6 A rekl: Hospodine, Bože otcu našich, zdaliž ty sám nejsi Bohem na nebi? Zdaliž ty nepanuješ nade všemi královstvími národu? Zdaliž v ruce tvé není síly a moci, tak že není, kdo by se mohl postaviti proti tobe?

7 Zdaliž jsi ty, Bože náš, nevyhnal obyvatelu zeme této pred tvárí lidu svého Izraelského, a dal jsi ji semeni Abrahama, milovníka svého na veky?

8 Kterížto bydlili v ní, a vzdelali tobe v ní svatyni, jménu tvému, rkouce:

9 Jestliže by na nás prišly zlé veci, mec pomsty, bud morová rána, bud hlad, postavíme se pred tímto domem a pred tebou, (ponevadž jméno tvé jest v dome tomto), a budeme volati k tobe v úzkostech svých, i vyslyšíš a vysvobodíš.

10 A nyní, aj, synové Ammon a Moáb, a hora Seir, skrze než jsi nedopustil jíti Izraelovi, když se brali z zeme Egyptské, ale uhnuli se od nich, a nepohubili jich,

11 Aj hle, oni odplacejí se nám, pritáhše, aby nás vyhnali z dedictví tvého, kteréž jsi právem dedicným dal nám.

12 Bože náš, zdali jich souditi nebudeš? V nást zajisté není žádné síly proti množství tomuto velikému, kteréž táhne proti nám, aniž my víme, co bychom ciniti meli, toliko na te patrí oci naše.

13 Všecken také lid Judský stáli pred Hospodinem, též i dítky jich, ženy i synové jejich.

14 Jachaziel pak syn Zachariáše syna Benaiášova, syna Jehielova, syna Mataniášova, Levíta z synu Azafových, nadšen jsa duchem Hospodinovým, u prostred toho shromáždení,

15 Rekl: Pozorujte všecken Judo a obyvatelé Jeruzalémští, i ty králi Jozafate. Takto vám praví Hospodin: Nebojte se vy, ani se lekejte množství tohoto velikého; nebo ne váš bude boj, ale Boží.

16 Zítra vytáhnete proti nim, aj, oni potáhnou po stráni Ziz, a naleznete je pri konci údolí naproti poušti Jeruel.

17 Nebudete vy bojovati tuto. Postavte se, stujte a vizte vysvobození Hospodinovo pri sobe, ó Judo a Jeruzaléme. Nebojte se, aniž se strachujte; zítra vyjdete proti nim, a Hospodin bude s vámi.

18 I sklonil se Jozafat tvárí k zemi, a všecken lid Judský i obyvatelé Jeruzalémští padli pred Hospodinem, klanejíce se Hospodinu.

19 Vstali pak Levítové z synu Kahat a z synu Chóre, aby chválili Hospodina Boha Izraelského hlasem velikým a vysokým.

20 Potom vstavše ráno, vytáhli na poušt Tekoe. A když vycházeli, stál Jozafat a rekl: Slyšte mne, Judo a obyvatelé Jeruzalémští. Verte v Hospodina Boha svého, a stane se vám verne; verte prorokum jeho, a štastne se vám povede.

21 A tak poradiv se s lidem, postavil zpeváky Hospodinu, aby chválili okrasu svatosti, a když by vycházeli sšikovaní k boji, aby oni napred šli a ríkali: Oslavujte Hospodina, nebo na veky milosrdenství jeho.

22 Tu chvíli pak, když oni zacali zpev a chválení, obrátil Hospodin ty, kteríž byli v zálohách, na syny Ammon, Moáb a obyvatele hory Seir, ješto však byli pritáhli proti Judovi, a tak sami se bili.

23 Nebo povstali synové Ammon a Moábští proti obyvatelum hory Seir, aby zmordovali a shladili je. A když dokonali boj proti obyvatelum hory Seir, pomáhali sobe a hubili jedni druhé.

24 Mezi tím lid Judský pritáhl k stráži, kteráž jest na poušti, a uzreli to množství, a aj, mrtví leží na zemi, aniž kdo ušel.

25 Procež pristoupil Jozafat s lidem svým, aby rozebrali loupeže jejich, a nalezli u nich hojnost zboží i klénotu na telích zbitých. I rozbitovali toho mezi sebou, tak že unesti nemohli; za tri dni delili ty loupeže, proto že jich mnoho bylo.

26 V den pak ctvrtý shromáždili se do údolí Beracha, a že tu dobrorecili Hospodinu, protož nazvali jméno místa toho údolí Beracha až do dnešního dne.

27 Zatím obrátili se všickni muži Judští a Jeruzalémští, a Jozafat pred nimi, aby se navrátili do Jeruzaléma s veselím; nebo byl obveselil je Hospodin nad neprátely jejich.

28 I vešli do Jeruzaléma s loutnami a harfami a s trubami do domu Hospodinova.

29 Tedy pripadl strach Boží na všecka království zemská, když uslyšeli, že Hospodin bojoval proti neprátelum lidu Izraelského.

30 A tak v pokoji bylo království Jozafatovo; nebo odpocinutí dal jemu Buh jeho odevšad.

31 Kraloval pak Jozafat nad Judou. Ve tridcíti peti letech byl, když kralovati zacal, a petmecítma let kraloval v Jeruzaléme. Jméno matky jeho Azuba, dcera Silchi.

32 A chodil po ceste Azy otce svého, aniž se uchýlil od ní, cine to, což pravého jest pred ocima Hospodinovýma.

33 A však výsosti nebyly zkaženy, nebo ješte lid byl nenastrojil srdce svého k Bohu otcu svých.

34 O jiných pak vecech Jozafatových,prvních i posledních, sepsáno jest v knihách Jéhu syna Chanani, kterémuž bylo poruceno, aby to vložil do knihy o králích Izraelských.

35 Potom stovaryšil se Jozafat král Judský s Ochoziášem králem Izraelským, kterýž sobe bezbožne pocínal.

36 Stovaryšil se pak s ním proto, aby nadelal lodí, kteréž by precházely pres more. I nadelali lodí v Aziongaber.

37 Protož prorokoval Eliezer syn Dodavahuv z Maresa proti Jozafatovi, rka: Jakž jsi se stovaryšil s Ochoziášem, roztrhl Hospodin skutky tvé. I stroskotány jsou lodí, a tak nemohly se doplaviti pres more.