Druhá Kniha Paralipomenon 26

Uziášovo království, 6. vítezství, 9. hospodárství, 11. vojsko, 16. všetecnost, 19. malomocenství, 23. i smrt.

edy všecken lid Judský vzali Uziáše, kterýž byl v šestnácti letech, a ustanovili jej za krále na míste otce jeho Amaziáše.

2 Ont jest vzdelal Elot, a dobyl ho zase Judovi, když již umrel král s otci svými.

3 V šestnácti letech byl Uziáš, když kralovati pocal, a kraloval padesáte a dve létev Jeruzaléme. Jméno pak matky jeho Jecholia z Jeruzaléma.

4 Ten cinil to, což pravého bylo pred ocima Hospodinovýma, podlé všeho, což byl cinil Amaziáš otec jeho.

5 A hledal s pilností Boha ve dnech Zachariáše, rozumejícího videní Božímu, a po ty dny, v nichž hledal Hospodina, štastný prospech dal jemu Buh.

6 Nebo vytáh, bojoval proti Filistinským, a proboril zed mesta Gát, a zed mesta Jabne, i zed mesta Azotu, a vystavel mesta okolo Azotu, i v zemi Filistinské.

7 Buh zajisté pomáhal jemu proti Filistinským a proti Arabským, kteríž bydlili v Gurbal, i proti Maonitským.

8 I dávali Ammonitští dary Uziášovi, a rozneslo se jméno jeho až do Egypta; nebo zsilil se na nejvyšší.

9 A vzdelal Uziáš veže v Jeruzaléme u brány úhlové, a u brány údolí, a u Mikzoa, i upevnil je.

10 Vystavel také veže na poušti, a vykopal studnic mnoho, proto že mel stád mnoho, jakož pri údolí tak i na rovinách, oráce tolikéž a vinare po horách i na místech úrodných; nebo laskav byl na rolí.

11 Mel také Uziáš vojsko bojovníku, vycházejících k boji po houfích v jistém poctu, jakž vycteni byli od Jehiele kanclíre, a Maaseiáše úredníka, uvedené pod správu Chananiášovi knížeti královskému.

12 Všecken pocet knížat celedí otcovských, mužu udatných, dva tisíce a šest set.

13 A pod spravou jejich lidu válecného trikrát sto tisíc, sedm tisíc a pet set bojovníku udatných, aby pomáhali králi proti nepríteli.

14 Pripravil pak Uziáš všemu tomu vojsku pavézy, kopí, lebky, pancíre, lucište i kamení prakové.

15 Nadelal také v Jeruzaléme vtipne vymyšlených nástroju válecných, aby byli na vežech a na úhlech k strílení strelami a kamením velikým. I rozneslo se jméno jeho daleko, proto že divné pomoci mel, až se i zmocnil.

16 Ale když se zmocnil, pozdvihlo se srdce jeho k zahynutí jeho, a zhrešil proti Hospodinu Bohu svému; nebo všel do chrámu Hospodinova, aby kadil na oltári, na nemž se kadívalo.

17 I všel za ním Azariáš knez, a s ním jiných kneží Hospodinových osmdesáte, mužu udatných.

18 Kteríž postavili se proti Uziášovi králi, a mluvili jemu: Ne tobe, Uziáši, náleží kaditi Hospodinu, ale knežím, synum Aronovým, kteríž posveceni jsou, aby kadili. Vyjdiž z svatyne, nebo jsi zhrešil, aniž to bude tobe ke cti pred Hospodinem Bohem.

19 Procež rozhneval se Uziáš, (v ruce pak své mel kadidlnici, aby kadil). A když se spouzel na kneží, ukázalo se malomocenství na cele jeho pred knežími v dome Hospodinove u oltáre, na nemž se kadilo.

20 A pohledev na nej Azariáš, nejvyšší knez, a všickni kneží, a aj, byl malomocný na cele svém. Protož rychle jej vyvedli ven, nýbrž i sám se nutil vyjíti, proto že ho ranil Hospodin.

21 A tak byl Uziáš král malomocný až do dne smrti své, a bydlil v dome obzvláštním, jsa malomocný; nebo byl vyobcován z domu Hospodinova. Mezi tím Jotam syn jeho byl nad domem královským, soude lid zeme.

22 O jiných pak vecech Uziášových, prvních i posledních, psal Izaiáš prorok, syn Amosuv.

23 I usnul Uziáš s otci svými, a pochovali jej s otci jeho na poli hrobu královských; nebo rekli: Malomocný jest. I kraloval Jotam syn jeho místo neho.