Druhá Kniha Paralipomenon 30

Slavení Fáze od Ezechiáše, a lidu Izraelského i Judského.

otom poslal Ezechiáš ke všemu lidu Izraelskému a Judskému, psal také listy k Efraimovi a Manassesovi, aby prišli do domu Hospodinova do Jeruzaléma, a slavili velikunoc Hospodinu Bohu Izraelskému.

2 Snesli se pak byli na tom král i knížata jeho, i všecko shromáždení v Jeruzaléme, aby slavili velikunoc mesíce druhého.

3 Nebo nemohli slaviti toho casu, proto že kneží posvecených se nedostávalo, aniž se lid byl shromáždil do Jeruzaléma.

4 I videlo se to za dobré králi i všemu množství,

5 A usoudili, aby provolati dali po všem Izraeli, od Bersabé až do Dan, aby prišli k slavení velikonoci Hospodinu Bohu Izraelskému do Jeruzaléma; nebo již byli dávno neslavili tak, jakž psáno jest.

6 Protož šli poslové s listy od krále a od knížat jeho po vší zemi Izraelské a Judské s rozkazem královským tímto: Synové Izraelští, obratte se k Hospodinu Bohu Abrahamovu, Izákovu a Izraelovu, i obrátí se k ostatkum, kteríž jste koli znikli ruky králu Assyrských.

7 A nebývejte jako otcové vaši a bratrí vaši, kteríž prevrácene cinili proti Hospodinu Bohu otcu svých, procež dal je v zpuštení, jakž sami vidíte.

8 Nyní tedy nezatvrzujte šijí svých tak, jako otcové vaši. Podejte ruky Hospodinu, a podte do svatyne jeho, kteréž posvetil na veky, a služte Hospodinu Bohu svému, a odvrátí se od vás hnev prchlivosti jeho.

9 Nebo obrátíte-li se k Hospodinu, bratrí vaši i synové vaši milosrdenství obdrží u tech, kteríž je zjímali, tak že se navrátí do zeme této. Milosrdný zajisté a dobrotivý jest Hospodin Buh váš, aniž odvrátí tvári od vás, jestliže se obrátíte k nemu.

10 Když pak ti poslové chodili z mesta do mesta po kraji Efraim a Manasse až do Zabulon, posmívali se a utrhali jim.

11 Ale však nekterí z Asser, Manasses a Zabulon, poníživše se, prišli do Jeruzaléma.

12 V Judstvu tolikéž byla ruka Boží, tak že jim dal srdce jedno k vykonání rozkazu králova a knížat, podlé slova Hospodinova.

13 I sešlo se do Jeruzaléma lidu mnoho, aby drželi slavnost presnic mesíce druhého, shromáždení velmi veliké.

14 Tedy povstavše, poborili oltáre, kteríž byli v Jeruzaléme; též i všecky oltáre, na kterýchž se kadívalo, rozborili a vmetali do potoka Cedron.

15 Potom pak obetovali beránka velikonocního, ctrnáctého dne mesíce druhého. Kneží pak a Levítové zastydevše se, posvetili se, a privedli obeti do domu Hospodinova.

16 A stáli v radu svém vedlé povinnosti své podlé zákona Mojžíše muže Božího, a kneží kropili krví, berouce ji z rukou Levítu.

17 Nebo mnozí byli v shromáždení, kteríž se neposvetili. Protož Levítové zabíjeli beránky velikonocní za každého necistého, k tomu, aby jich posvetili Hospodinu.

18 Veliký zajisté díl toho lidu, množství z Efraima, Manassesa, Izachara a Zabulona, neocistili se, a však jedli beránka velikonocního jinak než psáno jest. Ale modlil se Ezechiáš za ne, rka: Dobrotivý Hospodin ocistiž toho,

19 Kdožkoli celým srdcem svým se ustavil, aby hledal Boha, Hospodina Boha otcu svých, byt pak i ocišten nebyl vedlé ocištování svatého.

20 I vyslyšel Hospodin Ezechiáše, a uzdravil lid.

21 A tak drželi synové Izraelští, kteríž byli v Jeruzaléme, slavnost presnic za sedm dní s veselím velikým, a chválili Hospodina každého dne Levítové a kneží na nástrojích sílu Hospodinovu.

22 Mluvil pak byl Ezechiáš prívetive ke všechnem Levítum vyucujícím známosti pravé Hospodina. I jedli obeti slavnosti té za sedm dní, obetujíce obeti pokojné, a oslavujíce Hospodina Boha otcu svých.

23 Tedy sneslo se na tom všecko shromáždení, aby ucinili tolikéž za druhých sedm dní. Takž slavili jiných sedm dní s radostí.

24 Nebo Ezechiáš král Judský dal shromáždení tomu tisíc volku, a sedm tisíc ovec. Knížata také dala shromáždení volku tisíc, a ovec deset tisícu. A posvetilo se kneží velmi mnoho.

25 A tak veselilo se všecko shromáždení Judské, i kneží a Levítové a všecko shromáždení, kteréž prišlo z Izraele, i príchozí, kteríž byli prišli z zeme Izraelské, i obyvatelé Judští.

26 A bylo veselí veliké v Jeruzaléme; nebo ode dnu Šalomouna syna Davida, krále Izraelského, nic takového nebylo v Jeruzaléme.

27 Potom pak vstali kneží i Levítové, a dali požehnání lidu. I vyslyšán jest hlas jejich, a prišla modlitba jejich k príbytku svatosti Hospodinovy v nebe.