Kinha
Nehemiášova 6
Pokušení
rozlicná Nehemiášova.
stalo
se, když uslyšel Sanballat a Tobiáš, a Gesem Arabský i jiní neprátelé naši, že
bych vystavel zed, a že nezustalo v ní mezery, ackoli jsem ješte až do toho
casu nevstavil vrat do bran,
2
Že poslal Sanballat a Gesem ke mne, rka: Prid, a rozmluvíme spolu ve vsi na
rovinách Ono. Ale oni mé zlé obmýšleli.
3
Takž jsem poslal k nim posly, rka: Dílo veliké delám, protož nemohu odjíti. Což
se má meškati dílo, když bych je opuste, k vám sjíti mel?
4
I posílali ke mne na týž zpusob ctyrikrát, a odpovedel jsem jim týmiž slovy.
5
Potom poslal ke mne Sanballat na tentýž zpusob po páté služebníka svého s
listem otevreným.
6
V kterémž bylo psáno: Slyší se mezi národy, jakž Gasmu praví, že ty a Židé
myslíte se zprotiviti, a že ty proto stavíš zed, abys králem jejich byl, jakž
se to dokoná.
7
Také žes i proroky postavil, aby hlásali o tobe v Jeruzaléme, rkouce: Král v
Judstvu. Nyní tedy uslyší král ty veci. Protož prid, a poradíme se spolu.
8
Tedy poslal jsem k nemu, rka: Nenít toho nic, což ty pravíš, ale sám sobe to
vymýšlíš.
9
Nebo všickni ti nás ustrašiti se snažovali, myslíce: Oslábnou ruce jejich pri
díle, a nedokoná se to. Ale však ty, ó Bože, posiln rukou mých.
10
A když jsem všel do domu Semaiáše syna Delaiášova, syna Mehetabelova,kterýž se
byl zavrel, rekl mi: Sejdeme se do domu Božího, do vnitrku chrámu, a zavreme
dvére chrámové; nebo prijdou, chtíc te zamordovati. A to v noci prijdou, aby te
zamordovali.
11
Jemuž jsem rekl: Takový-liž by muž, jako jsem já, utíkati mel? Aneb kdo jest
tak, jako jsem já, ješto by vejda do chrámu, živ byl? Nevejdut.
12
I poznal jsem, a aj, Buh neposlal ho, ale proroctví to mluvil proti mne, že ho
Tobiáš a Sanballat byli ze mzdy najali.
13
Proto pak ze mzdy byl najat, abych já ustrašen jsa, ucinil to a zhrešil, aby mi
to bylo u nich k zlé povesti, címž by mi utrhali.
14
Budiž pametliv, muj Bože, na Tobiáše a Sanballata, podlé tech skutku jejich, i
na Noadii prorokyni, a na jiné proroky, kteríž strašili mne.
15
A tak dodelána jest zed ta petmecítmého dne mesíce Elul v padesáti a dvou
dnech.
16
To když uslyšeli všickni neprátelé naši, a videli všickni národové, kteríž byli
vukol nás, ulekli se velmi; nebo poznali, že od Boha našeho pusobeno bylo dílo
to.
17
Také v tech dnech i listy casto posílali prednejší Judští k Tobiášovi, tolikéž
od Tobiáše docházely k nim.
18
Nebo mnozí v Judstvu meli s ním prísahu, proto že byl zetem Sechaniáše syna
Arachova, a Jochanan syn jeho pojal byl dceru Mesullama syna Berechiášova.
19
K tomu i dobré ciny jeho vypravovali prede mnou, a reci mé vynášeli k nemu.
Listy pak posílal Tobiáš, aby mne ustrašil.
|