Kinha Nehemiášova 13

Oddelení cizozemcu od lidu Božího. 15. Soboty 30. a služeb Božích v chráme obovení.

ten den cteno jest v knize Mojžíšove, tak že lid slyšeti mohl. I nalezeno v ní napsáno, že nemá vjíti Ammonitský a Moábský do shromáždení Božího až na veky,

2 Proto že nevyšli proti synum Izraelským s chlebem a s vodou, ale najali ze mzdy proti nim Baláma, aby jim zlorecil, ackoli obrátil Buh náš to zlorecení v požehnání.

3 Stalo se pak, když slyšeli zákon, že odmísili všecky primíšené od Izraele.

4 Ale pred tím Eliasib knez, správce komory domu Boha našeho, spríznil se s Tobiášem.

5 Kterémuž udelal pokoj veliký, kdež prvé skládali dary, kadidlo a nádoby, a desátky z obilé, mstu a oleje nového, narízené Levítum a zpevákum i vrátným, též i obet knežím.

6 Ale když se to vše dálo, nebyl jsem v Jeruzaléme. Nebo léta tridcátého druhého Artaxerxa krále Babylonského prišel jsem k králi, a po prebehnutí let, vyžádán jsem na králi.

7 Když jsem pak prišel do Jeruzaléma, srozumel jsem tomu zlému, co ucinil Eliasib pro Tobiáše, udelav mu pokoj v síních domu Božího.

8 Což mi se velmi nelíbilo. Protož vyházel jsem všecko nádobí domu Tobiášova ven z toho pokoje.

9 A rozkázal jsem ocistiti ty pokoje. I vnesl jsem tam zase nádoby domu Božího, dary a kadidlo.

10 Potom dovedev se, že dílové Levítum nebyli dáváni, a že rozbehli se jeden každý na svou rolí, Levítové i zpeváci vedoucí práci,

11 Protož domlouval jsem se na starší, rka: Proc jest opušten dum Boží? A shromáždiv je, postavil jsem je na míste jejich.

12 A všecken Juda prinášeli desátky obilé, mstu a oleje nového do skladu.

13 A ustanovil jsem úredníky nad sklady: Selemiáše kneze, a Sádocha ucitele, a Pedaiáše z Levítu, pridav k nim Chanana syna Zakurova, syna Mattaniášova; nebo za verné jmíni byli. A ti meli rozdelovati bratrím svým.

14 Budiž pametliv na mne, Bože muj, pro to, a nevyhlazuj dobrodiní mých, kteráž jsem prokázal k domu Boha svého i k službám jeho.

15 V tech dnech videl jsem v Judstvu, ani tlací presem v sobotu, a prinášejí snopy, kteréž nakládali na osly, též víno, hrozny, fíky i všeliká bremena, a snášejí v den sobotní do Jeruzaléma. I domlouval jsem jim v ten den, když prodávali potravu.

16 Tyrští také, kteríž bydlili v nem, nosili ryby i všelijaké koupe, a prodávali v sobotu synum Juda, a to v Jeruzaléme.

17 Protož jsem domlouval starším Judským, a rekl jsem jim: Jaká jest to nepravost, kterouž ciníte, poškvrnujíce dne sobotního?

18 Zdaliž jsou tak necinili otcové vaši? Procež Buh náš privedl na nás všecko toto zlé, i na toto mesto, a vy pridáváte hnevivosti na Izraele, poškvrnujíce soboty.

19 Když tedy byly v stínu brány Jeruzalémské pred sobotou, rozkázal jsem zavríti brány, a rozkázal jsem, aby jich neotvírali až po sobote. K tomu i z služebníku svých nekteré postavil jsem v bráne, aby náklad nebyl vezen do mesta v sobotu.

20 Protož zustali kupci a prodavaci všelijakých vecí prodajných vne pred Jeruzalémem, jednou i podruhé.

21 I osvedcil jsem se jim, rka jim: Proc zustáváte pres noc naproti zdi? Uciníte-li to více, vztáhnu ruku na vás. Od té chvíle nepricházeli v sobotu.

22 Rozkázal jsem pak Levítum, aby se ocistili, a prijdouce, ostríhali bran, a svetili den sobotní. Také i v tom pamatuj na mne, Bože muj, a bud mi milostiv podlé množství milosrdenství svého.

23 V tech dnech spatril jsem také Židy, kteríž byli pojali ženy Azotské, Ammonitské a Moábské,

24 An synové jejich mluvili od polu Azotsky, a neumeli mluviti Židovsky, ale podlé jazyku každého toho lidu.

25 Protož domlouval jsem jim, a zlorecil jsem jim, a nekteré z nich bil jsem a rval, prísahou je zavazuje skrze Boha, rka: Budete-li dávati dcery své synum jejich, aneb bráti dcery jejich synum svým neb sobe, zlorecení budete.

26 Zdaliž tím nezhrešil Šalomoun král Izraelský? Ješto ve mnohých národech nebylo krále jemu podobného, kterýž byl milý Bohu svému, tak že ustanovil jej Buh králem nade vším Izraelem, však i toho k hríchu privedly ženy cizozemky.

27 A vám zdali povolíme, abyste se dopoušteli všeho toho zlého velikého, a prestupovali proti Bohu svému, pojímajíce ženy cizozemky?

28 Z synu pak Joiady syna Eliasiba, kneze nejvyššího, jeden byl zet Sanballata Choronského, kteréhož jsem zahnal od sebe.

29 Budiž pametliv na to, Bože muj, proti tem, kteríž poškvrnují knežství, a smlouvy knežské i Levítské.

30 Protož jsem je vycistil od všelikého cizozemce, a ustanovil jsem zase trídy knežím a Levítum, jednomu každému v práci jeho,

31 I nošení dríví k obetem casy uloženými, též i prvotin. Budiž pametliv na mne, Bože muj, k mému dobrému.