Kniha Ester 7

Oznámení králi žádosti Ester. 5. Žaloba na Amana 9. i obešení jeho.

tak prišel král i Aman, aby hodovali s Ester královnou.

2 I rekl král k Ester opet druhého dne, napiv se vína: Jaká jest žádost tvá, Ester královno? A budet dáno. Aneb jaká jest prosba tvá? Až do polovice království stanet se.

3 Tedy odpovedela Ester královna a rekla: Jestliže jsem nalezla milost pred ocima tvýma, ó králi, a jestliže se králi za dobré vidí, necht mi jest darován život muj k mé žádosti, a národu mému k prosbe mé.

4 Nebo prodáni jsme, já i národ muj, abychom zbiti, pomordováni a vyhlazeni byli, ješto kdybychom za služebníky a devky prodáni byli, mlcela bych, ac by i tak ten neprítel nijakž nemohl nahraditi králi té škody.

5 Opet odpovídaje král Asverus, rekl Ester královne: I kdož jest to ten, a kde jest ten, jehož srdce tak jest naduté, aby to cinil?

6 I rekla Muž protivník a neprítel nejhorší jest Aman tento. Takž Aman zhrozil se pred oblícejem krále a královny.

7 Tedy král vstal v prchlivosti své od pití vína, a vyšel na zahradu pri paláci. Aman pak pozustal tu, aby prosil za život svuj Estery královny; nebo videl, že jest o nem zle uloženo od krále.

8 Potom král navrátil se z zahrady palácu do domu, kdež pil víno, a Aman padl na lužko, na kterémž sedela Ester. I rekl král: Což ješte násilé uciniti chce královne u mne v dome? A hned jakž slovo to vyšlo z úst krále, tvár Amanovu zakryli.

9 Mezi tím rekl Charbona, jeden z komorníku, pred králem: Aj, ješte šibenice, kterouž pripravil Aman Mardocheovi, kterýž mluvil králi k dobrému, stojí pri dome Amanove, zvýší padesáti loket. I rekl král: Obestež ho na ní.

10 Tedy obesili Amana na té šibenici, kterouž byl pripravil Mardocheovi. A tak prchlivost královská ukojila se.