Kniha Genesis 12

Poslušnému Abramovi zaslíbení ucineno. 10. Byt jeho pohostinný a nebezpecný v Egypte.

ebo byl rekl Hospodin Abramovi: Vyjdi z zeme své a z príbuznosti své, i z domu otce svého do zeme, kterouž ukáži tobe.

2 A uciním te v národ veliký, a požehnám tobe, a zvelebím jméno tvé, a budeš požehnání.

3 Požehnám také dobrorecícím tobe, a zlorecícím tobe zloreciti budu; ano požehnány budou v tobe všecky celedi zeme.

4 I vyšel Abram, tak jakž mu byl mluvil Hospodin, a šel s ním Lot. (Byl pak Abram v sedmdesáti peti letech, když vyšel z Cháran.)

5 A vzal Abram Sarai manželku svou, a Lota syna bratra svého, a všecko zboží své, kteréhož nabyli, i duše, kterýchž dosáhli v Cháran. A vyšedše, brali se do zeme Kananejské, až i prišli do ní.

6 I prošel Abram tu zemi až k místu Sichem, to jest až k rovine More. A tehdáž Kananejští byli v zemi.

7 I ukázal se Hospodin Abramovi a rekl: Semeni tvému dám zemi tuto. Tedy vzdelal tu oltár Hospodinu, kterýž se byl ukázal jemu.

8 A odtud podal se k hore, kteráž leží na východ od Bethel, kdežto rozbil stan svuj, tak že mu Bethel byl na západ, Hai pak na východ; i vzdelal tam oltár Hospodinu, a vzýval jméno Hospodinovo.

9 Potom hnul se Abram dále, a odebral se odtud ku poledni.

10 Byl pak hlad v té zemi; protož sstoupil Abram do Egypta, aby tam byl pohostinu; nebo veliký byl hlad v té zemi.

11 I stalo se, že když pricházel blízko k Egyptu, rekl k Sarai manželce své: Aj, nyní znám, že jsi žena krásné tvári.

12 A stane se, že když te uzrí Egyptští, reknou: To jest manželka jeho; i zabijí mne, tebe pak živé nechají.

13 Prav medle, že jsi sestra má, aby mi dobre bylo prícinou tvou, a živa zustala duše má pro tebe.

14 I stalo se, když všel Abram do Egypta, videli Egyptští ženu, že krásná byla náramne.

15 A vidouce ji knížata Faraonova, schválili ji pred ním; i vzata jest žena do domu Faraonova.

16 Kterýžto i Abramovi dobre ucinil pro ni; a mel ovce a voly a osly, i služebníky a devky, též oslice a velbloudy.

17 Ale Hospodin trápil Faraona ranami velikými, i dum jeho, pro Sarai manželku Abramovu.

18 Protož povolal Farao Abrama a rekl: Cos mi to ucinil? Procežs mi neoznámil, že ona manželka tvá jest?

19 Proc jsi rekl: Sestra má jest? A vzal jsem ji sobe za ženu. Protož nyní, ted máš manželku svou, vezmi a jdi.

20 I porucil o nem Farao mužum, a propustili ho, i manželku jeho i všecko, což mel.