Kniha Jobova 20

Zofar proti naríkání žalobnému Joovu sebe i svých tovaryšu zastává, a vždy toho na Joba, že bezbožný jest, dovésti usiluje.

dpovídaje pak Zofar Naamatský, rekl:

2 Z príciny té myšlení má k odpovídání tobe nutí mne, a to abych rychle ucinil,

3 Že kárání k zahanbení svému slyším, procež duch muj osvícený nutí mne, atbych odpovídal.

4 Zdaž nevíš o tom, že od veku, a jakž postavil Buh cloveka na zemi,

5 Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?

6 Byt pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,

7 Však jako lejno jeho na veky zahyne. Ti, kteríž jej vídali, reknou: Kam se podel?

8 Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo utece jako videní nocní.

9 Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzrí, aniž více patriti bude na nej místo jeho.

10 Synové jeho budou prízne u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.

11 Kosti jeho naplneny jsou hríchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.

12 A ackoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;

13 Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostred dásní svých:

14 Však pokrm ten ve strevách jeho promení se; bude jako žluc hadu nejlítejších u vnitrnostech jeho.

15 Zboží nahltané vyvrátí, z bricha jeho Buh silný je vyžene.

16 Jed hadu lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještercí.

17 Neuzrí pramenu potoku a rek medu a másla.

18 Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozlicného; nebude na ne vesel.

19 Nebo utiskal a opouštel nuzné, dum zloupil a nestavel ho.

20 Procež nesezná nic pokojného v živote svém, aniž které nejrozkošnejší své veci bude moci zachovati.

21 Nic mu nepozustane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, cím by se troštoval.

22 Byt pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapice oborí se na nej.

23 By mel cím naplniti bricho své, dopustí na nej Buh prchlivost hnevu svého, kterouž na nej dštíti bude i na pokrm jeho.

24 Když utíkati bude pred zbrojí železnou, prostrelí ho lucište ocelivé.

25 Strela vynata bude z toulu a vystrelena, nadto mec pronikne žluc jeho; a když odcházeti bude, prikvací jej hruzy.

26 Všeliká neštestí jsou polecena v skrýších jeho, zžíre jej ohen nerozdmýchaný, zle se povede i pozustalému v stanu jeho.

27 Odkryjí nebesa nepravost jeho, a zeme povstane proti nemu.

28 Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hnevu jeho.

29 Tent jest podíl cloveka bezbožného od Boha, to, pravím, dedictví vyrcené jemu od Boha silného.