Kniha Jobova 28

Mudrost Boží, kterouž svet rídí, Job S. vypravuje, 28. a v cem pravá moudrost lidípobožných záleží, oznamuje.

át zajisté stríbro prameny své, a zlato místo k prehánení.

2 Železo z zeme vzato bývá, a kámen rozpuštený dává med.

3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost clovek vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.

4 Protrhuje se reka na obyvatele, tak že ji nemuže žádný prebresti, a svozována bývá umením smrtelného cloveka, i odchází.

5 Z zeme vychází chléb, ackoli pod ní jest neco rozdílného, podobného k ohni.

6 V nekteré zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,

7 K cemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatrilo oko lunáka,

8 Kteréž nešlapala mladá zver, aniž šel po ní lev.

9 K škremeni vztahuje ruku svou, a z korene prevrací hory.

10 Z skálí vyvodí potucky, a všecko, což jest drahého, spatruje oko jeho.

11 Vylévati se rekám zbranuje, a tak cožkoli skrytého jest, na svetlo vynáší.

12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?

13 Neví smrtelný clovek ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.

14 Propast praví: Není ve mne, more také dí: Není u mne.

15 Nedává se zlata cistého za ni, aniž odváženo bývá stríbro za smenu její.

16 Nemuže býti cenena za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.

17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž smenena býti muže za nádobu z ryzího zlata.

18 Korálu pak a perel se nepripomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.

19 Není jí rovný v cene smaragd z Mourenínské zeme, aniž za cisté zlato muže cenena býti.

20 Odkudž tedy moudrost prichází? A kde jest místo rozumnosti?

21 Ponevadž skryta jest pred ocima všelikého živého, i pred nebeským ptactvem ukryta jest.

22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme povest o ní.

23 Sám Buh rozumí ceste její, a on ví místo její.

24 Nebo on konciny zeme spatruje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,

25 Tak že vetru váhu dává, a vody v míru odvažuje.

26 On též vymeruje dešti právo, i cestu blýskání hromu.

27 Hned tehdáž videl ji, a rozhlásil ji,pripravil ji, a vystihl ji.

28 Cloveku pak rekl: Aj, bázen Páne jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.