Kniha Jobova 33

Elihu napomenuv Joba ku pozorování recí svých, 8. ukazuje mu, že nenáležite s Bohem souditi se chtel.

lyšiž tedy, prosím, Jobe, reci mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.

2 Aj, jižt otvírám ústa svá, mluví jazyk muj v ústech mých.

3 Uprímost srdce mého a umení vynesou rtové moji.

4 Duch Boha silného ucinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.

5 Mužeš-li, odpovídej mi, priprav se proti mne, a postav se.

6 Aj, já podlé žádosti tvé budut místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.

7 Procež strach ze mne nepredesí te, a ruka má nebudet k obtížení.

8 Rekl jsi pak prede mnou, a hlas ten recí tvých slyšel jsem:

9 Cist jsem, bez prestoupení, nevinný jsem, a nepravosti pri mne není.

10 Aj, príciny ku potrení mne shledal Buh, klade mne sobe za neprítele,

11 Svírá poutami nohy mé, streže všech stezek mých.

12 Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobe, nebo vetší jest Buh nežli clovek.

13 Oc se s ním nesnadníš? Žet všech svých vecí nezjevuje?

14 Ano jednou mluví Buh silný, i dvakrát, a nešetrí toho clovek.

15 Skrze sny u videní nocním, když pripadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,

16 Tehdáž odkrývá ucho lidem, a cemu je ucí, to zpecetuje,

17 Aby odtrhl cloveka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,

18 A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na mec.

19 Tresce i bolestí na luži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,

20 Tak že sobe život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnejší.

21 Hyne telo jeho patrne, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.

22 A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.

23 Však bude-li míti andela vykladace jednoho z tisíce, kterýž by za cloveka oznámil pokání jeho:

24 Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprost jej, at nesstoupí do porušení, oblíbilt jsem mzdu vyplacení.

25 I odmladne telo jeho nad dítecí, a navrátí se ke dnum mladosti své.

26 Koriti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patriti bude na nej tvárí ochotnou; nadto navrátí cloveku spravedlnost jeho.

27 Kterýž hlede na lidi, rekne: Zhrešilt jsem byl, a to, což pravého bylo, prevrátil jsem, ale nebylo mi to prospešné.

28 Buh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život muj, aby svetlo spatroval.

29 Aj, všeckot to delá Buh silný dvakrát i trikrát pri cloveku,

30 Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl svetlem živých.

31 Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlc, at já mluvím.

32 Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtel ospravedlniti tebe.

33 Pakli nic, ty mne poslouchej; mlc, a poucím te moudrosti.