| 
 Kniha
Jobova 37 
Elihu v
mnohých vecech predivnou velikomocnost Božskou Jobovi predkládaje, 13. k
rozsuzování jí službu jemu ciní. 
akét se
i nad tím desí srdce mé, až se pohybuje z místa svého. 
2
(37:1) Poslouchejte pilne hrmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho
pocházejícího. 
3
(37:2) Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a svetlo své k krajum zeme. 
4
(37:3) Za nímž zvucí hlukem, a hrímá hlasem dustojnosti své, aniž mešká s
jinými vecmi, když se slýchá hlas jeho. 
5
(37:4) Buh silný hrímá hlasem svým predivne, ciní veliké veci, a však nemužeme
rozumeti, jak. 
6
(37:5) Snehu zajisté ríká: Bud na zemi, tolikéž pršce deštové, ano i prívalu
násilnému. 
7
(37:6) Zavírá ruku všelikého cloveka, aby žádný z lidí nemohl konati díla
svého. 
8
(37:7) Tehdáž i zver vchází do skrýše, a v peleších svých obývá. 
9
(37:8) Z skrýše vychází vichrice, a od pulnocní strany zima. 
10
(37:9) Dchnutím Buh silný dává mráz, až se široké vody zavírají. 
11
(37:10) Také i pri svlažování zeme pohybuje oblakem, a rozhání mracno svetlem
svým. 
12
(37:11) A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby cinil, což by mu koli
prikázal na tvári okršlku zemského. 
13
(37:12) Bud k trestání, neb pro zemi svou, bud k prokazování dobrotivosti,
spraví to, že se postaví. 
14
(37:13) Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divum Boha silného. 
15
(37:14) Víš-li, kdy Buh ukládá co o tech vecech, aneb kdy chce osvecovati
svetlem oblaky své? 
16
(37:15) Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v umeních? 
17
(37:16) A že te roucho tvé zahrívati bude, když Buh zemi pokojnou ciní vetry
poledními? 
18
(37:17) Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná? 
19
(37:18) Poukaž nám, co bychom rekli jemu; nebo nemužeme ani reci zporádati pro
temnost. 
20
(37:19) Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil,
jiste že by byl sehlcen. 
21
(37:20) Ano nyní nemohou patriti lidé na svetlo, když jest jasné na oblacích,
když je vítr prochází a vycištuje, 
22
(37:21) Od pulnocní strany s jasnem jako zlato pricházeje, ale v Bohu hroznejší
jest sláva. 
23
(37:22) Všemohoucí, jehož vystihnouti nemužeme, ac jest veliký v moci, však
soudem a prísnou spravedlností netrápí. 
24
(37:23) Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z tech, kdož jsou
moudrého srdce. 
  
  
  
  
  |