| 
 Kniha
Jobova 40 
Buh
potrestav Joba, že zastávaje své spravedlnosti, o jeho soudech nerozšafne
mluvil, 4. ukazuje mu jeho mdlobu, 10. svou pak, príkladem slona a velryba,
velikomocnost predivnou. 
tak odpovídaje
Hospodin Jobovi, rekl: 
2
(39:32) Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, necht
odpoví na to. 
3
(39:33) Tehdy odpovedel Job Hospodinu a rekl: 
4
(39:34) Aj, chaternýt jsem, což bych odpovídal tobe? Ruku svou kladu na ústa
svá. 
5
(39:35) Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale
nebudu více pridávati. 
6
(40:1) Ješte odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i rekl: 
7
(40:2) Prepaš nyní jako muž bedra svá, a nac se tebe tázati budu, oznam mi. 
8
(40:3) Zdaliž pak i soud muj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám
ospravedlnil? 
9
(40:4) Cili máš ráme jako Buh silný, a hlasem jako on hrímáš? 
  
10
(40:5) Ozdobiž se nyní vyvýšeností a dustojností, v slávu a okrasu oblec se. 
11
(40:6) Rozprostri prchlivost hnevu svého, a pohled na všelikého pyšného, a sniž
ho. 
12
(40:7) Pohled, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setri bezbožné
na míste jejich. 
13
(40:8) Skrej je v prachu spolu, tvár jejich zavež v skryte. 
14
(40:9) A tak i já budu te oslavovati, že te zachovává pravice tvá. 
15
(40:10) Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe ucinil, trávu jí jako vul. 
16
(40:11) Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku bricha jeho. 
17
(40:12) Jak chce, ohání ocasem svým, ackoli jest jako cedr; žily luna jeho jako
ratolesti jsou spletené. 
18
(40:13) Kosti jeho jako trouby medené, hnátové jeho jako sochor železný. 
19
(40:14) Ont jest prední z úcinku Boha silného, ucinitel jeho sám na nej
doložiti muže mec svuj. 
20
(40:15) Hory zajisté prinášejí mu pastvu, a všecka zver polní hrá tam. 
21
(40:16) V stínu léhá, v soukromí mezi trtím a bahnem. 
22
(40:17) Dríví stín dávající stínem svým jej prikrývá, a vrbí potocní obklicuje
jej. 
23
(40:18) Aj, zadržuje reku tak, že nemuže pospíchati; tuší sobe, že požre Jordán
v ústa svá. 
24
(40:19) Zdaž kdo pred ocima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chrípe jeho? 
  
  
  
  
  |