|
Kniha
Jobova 42
Job od
Boha jsa poucen, pokání cinil. 7. Buh prátely jeho trestal, i cestu k spokojení
jim s sebou ukázal, 10. Jobovi pak nad predešlé casy požehnati rácil.
edy
odpovídaje Job Hospodinu, rekl:
2
Vím, že všecko mužeš, a že nemuže prekaženo býti tvému myšlení.
3
Kdo jest to ten, ptáš se, ješto zatemnuje radu Boží tak hloupe? Protož
priznávám se, že jsem tomu nerozumel. Divnejšít jsou ty veci nad mou
stižitelnost, anižt jich mohu poznati.
4
Vyslýchejž, prosím, když bych koli mluvil; když bych se tebe tázal, oznamuj mi.
5
Tolikot jsem slýchal o tobe, nyní pak i oko mé te vidí.
6
Procež mrzí mne to, a želím toho v prachu a v popele.
7
Stalo se pak, když odmluvil Hospodin slova ta k Jobovi, že rekl Hospodin
Elifazovi Temanskému: Rozpálil se hnev muj proti tobe, a proti dvema prátelum
tvým, proto že jste nemluvili o mne toho, což pravého jest, tak jako služebník
muj Job.
8
Protož nyní vezmete sobe sedm volku, a sedm skopcu, a jdete k služebníku mému
Jobovi, abyste dali obetovati obet za sebe, a služebník muj Job, aby se modlil
za vás. Nebo jiste oblícej jeho prijmu, abych neucinil s vámi podlé bláznovství
vašeho; nebo nemluvili jste toho, což pravého jest, o mne, tak jako služebník
muj Job.
9
A tak odšedše Elifaz Temanský a Bildad Suchský a Zofar Naamatský, ucinili, jakž
jim byl prikázal Hospodin, a prijal Hospodin oblícej Jobuv.
10
Navrátil také Hospodin to, což odjato bylo Jobovi, když se modlil za prátely
své, tak že což mel Job, rozmnožil to Hospodin dvénásobne.
11
A sšedše se k nemu všickni príbuzní, a všecky príbuzné jeho, a všickni známí jeho
prvnejší, jedli s ním chléb v dome jeho, a lítost majíce nad ním, potešovali ho
nade vším tím zlým, kteréž byl uvedl Hospodin na nej. A dali jemu jeden každý
peníz jeden, a jeden každý náušnici zlatou jednu.
12
A tak požehnal Hospodin Jobovi k posledku více nežli v pocátku jeho. Nebo mel
ctrnácte tisíc ovcí, a šest tisíc velbloudu, a tisíc sprežení volu, a tisíc
oslic.
13
Mel také sedm synu a tri dcery,
14
Z nichž první dal jméno Jemima, jméno pak druhé Keciha, a jméno tretí
Kerenhappuch.
15
Aniž se nacházely ženy tak krásné, jako dcery Jobovy, ve vší té krajine;
kterýmž dal otec jejich dedictví mezi bratrími jejich.
16
Byl pak živ Job potom sto a ctyridceti let, a videl syny své, a syny synu
svých, až do ctvrtého pokolení.
17
I umrel Job, stár jsa a pln dnu.
|