Kniha Žalmu 7

David S. modlí se Bohu za vysvobození. 11. Za tím ustanoviv se v doufání, protivníkum svým trestáním hrozí, 18. sám pak od sebe vdecnost zaslibuje.

svedcení neviny Davidovy, o cemž zpíval Hospodinu z príciny slov Chusi syna Jeminova. (7:2) Hospodine Bože muj, v tobet doufám, vysvobod mne ode všech protivníku mých, a vytrhni mne,

2 (7:3) Aby neuchvátil jako lev duše mé, a neroztrhal, když by nebyl, kdo by vysvobodil.

3 (7:4) Hospodine Bože muj, ucinil-li jsem to, jest-li nepravost pri mne,

4 (7:5) Cinil-li jsem zle tomu, kdož se ke mne pokojne choval, (nýbrž spomáhal jsem protivícímu se mi bez príciny),

5 (7:6) Nechat stihá neprítel duši mou, i popadne, a pošlapá na zemi život muj, a slávu mou v prach uvede. Sélah.

6 (7:7) Povstan, Hospodine, v hneve svém, vyvyš se proti vzteklostem mých neprátel, a procit ke mne, nebo jsi soud narídil.

7 (7:8) I shrne se k tobe shromáždení lidí; pro ne tedy u výsost navrat se zase.

8 (7:9) Hospodin souditi bude lidi. Sudiž mne, Hospodine, podlé spravedlnosti mé, a podlé nevinnosti mé, kteráž pri mne jest.

9 (7:10) Ó by již k skoncení prišla nešlechetnost bezbožných, spravedlivého pak abys utvrdil ty, kterýž zkušuješ srdce a ledví, Bože spravedlivý.

10 (7:11) Buh jest štít muj, kterýž spaseny ciní uprímé srdcem.

11 (7:12) Buh jest soudce spravedlivý, Buh silný hnevá se na bezbožného každý den.

12 (7:13) Neobrátí-li se, naostrít mec svuj; lucište své natáhl, a nameril je.

13 (7:14) Pripravil sobe i zbroj smrtelnou, strely své proti škudcím pristrojil.

14 (7:15) Aj, rodí nepravost; nebo pocav težkou bolest, urodí lež.

15 (7:16) Jámu kopal, i vykopal ji, ale padne do dolu, kterýž pristrojil.

16 (7:17) Obrátít se usilování jeho na hlavu jeho, a na vrch hlavy jeho nepravost jeho sstoupí.

17 (7:18) Slaviti budu Hospodina podlé spravedlnosti jeho, a žalmy zpívati jménu Hospodina nejvyššího.