Kniha Žalmu 16

Modlitba s ukázáním pravé duvernosti k Bohu, 5. zatím dobrodiní Božích vdecné a potešené vypravování.

latý zpev Daviduv. Ostríhej mne, Bože silný, nebot v tebe doufám.

2 Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán muj, dobrota má nic tobe neprospeje.

3 Ale svatým, kteríž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.

4 Rozmnožují bolesti své ti, kteríž k cizímu bohu chvátají; neokusím obetí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.

5 Hospodin jest cástka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los muj.

6 Provazcové padli mi na místech veselých, a dedictví rozkošné dostalo se mi.

7 Dobroreciti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyucují mne ledví má.

8 Predstavuji Hospodina pred oblícej svuj vždycky, a kdyžt jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.

9 Z té príciny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i telo mé v bezpecnosti prebývati bude.

10 Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému videti porušení.

11 Známou uciníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest pred oblícejem tvým, a dokonalé utešení po pravici tvé až na veky.