Kniha Žalmu 46

Obyvatelé Jeruzalémští díky ciní Bohu, že je pred neprátely ochránil, 9. a vespolek se k rozvažování toho napomenuvše, 12. prítomností Boží potešene se chlubí.

rednímu kantoru z synu Chóre, písen na alamot. (46:2) Buh jest naše útocište i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.

2 (46:3) A protož nebudeme se báti, byt se pak i zeme podvrátila, a zprevracely se hory do prostred more.

3 (46:4) Byt i jecely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. Sélah.

4 (46:5) Potok a pramenové jeho obveselují mesto Boží, nejsvetejší z príbytku Nejvyššího.

5 (46:6) Buh jest u prostred neho, nepohnet se; prispejet jemu Buh na pomoc hned v jitre.

6 (46:7) Když hluceli národové, a pohnula se království, vydal hlas svuj, a rozplynula se zeme.

7 (46:8) Hospodin zástupu jest s námi, hradem vysokým jest nám Buh Jákobuv. Sélah.

8 (46:9) Podte, vizte skutky Hospodinovy, jakýcht jest pustin nadelal na zemi.

9 (46:10) Prítrž ciní bojum až do koncin zeme, lucište láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohnem,

10 (46:11) Mluve: Upokojtež se, a vezte, žet jsem já Buh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi.

11 (46:12) Hospodin zástupu jest s námi, hradem vysokým jest nám Buh Jákobuv. Sélah.