|
Kniha
Žalmu 49
Prorok
ku pozorování slvo svých probudiv, 6. napomenutí ciní pobožným, aby u víre
neumdleli, když by ode Pána trestáni byli, ani se nad casným štestím bezbožných
nekormoutili, životem vecným jisti jsouce.
rednímu
kantoru z synu Chóre, žalm. (49:2) Slyšte to všickni národové, pozorujte
všickni obyvatelé zemští.
2
(49:3) Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
3
(49:4) Ústa má mluviti budou moudrost, a premyšlování srdce mého rozumnost.
4
(49:5) Nakloním k prísloví ucha svého, a pri harfe vykládati budu prípovídku
svou.
5
(49:6) I proc se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost tech, kteríž mi na paty
šlapají, mne obklíciti mela?
6
(49:7) Kteríž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
7
(49:8) Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemuže, ani Bohu za nej dáti mzdy
vyplacení,
8
(49:9) (Nebot by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož
nedovedet toho na veky),
9
(49:10) Aby živ byl vecne, a nevidel porušení.
10
(49:11) Nebo se vídá, že i moudrí umírají, blázen a hovadný clovek zaroven
hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
11
(49:12) Myšlení jejich jest, že domové jejich vecní jsou, a príbytkové jejich
od národu do pronárodu; procež je po krajinách nazývají jmény svými.
12
(49:13) Ale clovek v sláve netrvá, jsa podobný hovadum, kteráž hynou.
13
(49:14) Taková snažnost jejich jest bláznovstvím pri nich, však potomci jejich
ústy svými to schvalují. Sélah.
14
(49:15) Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale uprímí
panovati budou nad nimi v jitre; zpusob pak onechno aby zvetšel, z príbytku
svého octnou se v hrobe.
15
(49:16) Ale Buh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne prijme. Sélah.
16
(49:17) Neboj se, když by nekdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu
jeho.
17
(49:18) Pri smrti zajisté niceho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
18
(49:19) Actkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní,
když sobe ciste povoluje:
19
(49:20) A však musí se odebrati za vekem otcu svých, a na veky svetla neuzrí.
20
(49:21) Summou: Clovek jsa ve cti, neusrozumí-li sobe, bývá ucinen podobný
hovadum, kteráž hynou.
|