Kniha Žalmu 50

Boha na Sionu prebývajícího dustojnost, slávu, skutky i slovo prorok vyvyšuje, 7. pravé Boží pocte vyucuje, 16. a bezbožné z hríchu tresce, 22. i ku pokání jim slouží.

alm Azafovi. Buh silný, Buh Hospodin mluvil, a privolal zemi od východu slunce i od západu jeho.

2 Z Siona v dokonalé kráse Buh zastkvel se.

3 Béret se Buh náš, a nebude mlceti; ohen pred ním vše zžírati bude, a vukol neho vichrice náramná.

4 Zavolal nebes s hury i zeme, aby soudil lid svuj, rka:

5 Shromaždte mi svaté mé, kteríž smlouvu se mnou ucinili pri obetech.

6 I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Buh soudce jest. Sélah.

7 Slyš, lide muj, a budut mluviti, Izraeli, a budut tebou osvedcovati. Já zajisté Buh, Buh tvuj jsem.

8 Nechci te obvinovati z príciny obetí tvých, ani zápalu tvých, že by vždycky prede mnou nebyli.

9 Nevezmut z domu tvého volka, ani z chlévu tvých kozlu.

10 Nebo má jest všecka zver lesní, i hovada na tisíci horách.

11 Já znám všecko ptactvo po horách, a zver polní pred sebou mám.

12 Zlacním-li, nic tobe o to nedím; nebo muj jest okršlek zemský i plnost jeho.

13 Zdaliž jídám maso z volu, a pijím krev kozlovou?

14 Obetuj Bohu obet chvály, a pln Nejvyššímu své sliby;

15 A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu te, a ty mne budeš slaviti.

16 Sic jinak bezbožníku praví Buh: Což tobe do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béreš smlouvu mou v ústa svá,

17 Ponevadž jsi vzal v nenávist kázen, a zavrhl jsi za sebe slova má.

18 Vidíš-li zlodeje, hned s ním bežíš, a s cizoložníky díl svuj máš.

19 Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvuj skládá lest.

20 Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.

21 To jsi cinil, a já mlcel jsem. Mel-liž jsi ty se domnívati, že já tobe podobný budu? Nýbrž trestati te budu, a predstavímt to pred oci tvé.

22 Srozumejtež tomu již aspon vy, kteríž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.

23 Kdož obetuje obet chvály, tent mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.