Kniha Žalmu 53

O témž jako žalm 14: Prorok obecnou všech lidí zkázu a porušení predkládá, 5. pobožné teší, 6. bezbožným domlouvá, 7. a vysvobození verícím žádá.

rednímu z kantoru na machalat, vyucující žalm Daviduv. (53:2) Ríká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavnou páší nepravost; není, kdo by cinil dobré.

2 (53:3) Buh s nebe popatril na syny lidské, aby videl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.

3 (53:4) Aj, každý z nich nazpet odšel, naporád neužitecní ucineni jsou; není, kdo by cinil dobré, není ani jednoho.

4 (53:5) Zdaliž nevedí všickni cinitelé nepravosti, lid muj sžírajíce, jako by chléb jedli? Boha pak nevzývají.

5 (53:6) Tut se náramne strašiti budou, kdež není strachu. Buh zajisté rozptýlí kosti tech, kteríž te vojensky oblehli; zahanbíš je, nebo Buh pohrdl jimi.

6 (53:7) Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi. Když Buh zase privede zajaté lidu svého, plésati bude Jákob, a veseliti se Izrael.