Kniha Žalmu 58

David Saulovým radám domlouvá pro nepravosti jejich, 7. Božích soudu na ne žádá, a jimi hrozí. 11. Naposledy predpovídá dobrým utešení.

rednímu z kantoru, jako: Nevyhlazuj, Daviduv žalm zlatý. (58:2) Práve-liž vy, ó shromáždení, spravedlnost vypovídáte? Upríme-liž soudy ciníte, vy synové lidští?

2 (58:3) Anobrž radeji nepravosti v srdci ukládáte, a násilí rukou svých v zemi této odvažujete.

3 (58:4) Uchýlili se bezbožníci hned od narození, pobloudili hned od života matky, mluvíce lež.

4 (58:5) Jed v sobe mají jako jedovatý had, jako lítý had hluchý, kterýž zacpává ucho své,

5 (58:6) Aby neslyšel hlasu zaklinacu, a carodejníka v cárích vycviceného.

6 (58:7) Ó Bože, potri jim zuby v ústech jejich, strenovní zuby lvícat tech polámej, Hospodine.

7 (58:8) Necht se rozplynou jako voda, a zmizejí; at jsou jako ten, kterýž napíná luk, jehož však strely se lámí,

8 (58:9) Jako hlemejžd, kterýž tratí se a mizí, jako nedochudce ženy, ješto nespatrilo slunce.

9 (58:10) Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichricí zachváceni budou.

10 (58:11) I bude se veseliti spravedlivý, když uzrí pomstu, nohy své umyje ve krvi bezbožníka.

11 (58:12) Ano dí každý: V pravde, žet má užitek spravedlivý, jiste, žet jest Buh soudce na zemi.