Kniha
Žalmu 63
Predkládá
svou vroucí žádost k spatrování zase slávy Boží v chráme jeho, 9. prítomnou
milostí Boží se teší, 10. neprátelum zahynutí, sobe pak radost predpovídá.
alm
Daviduv, když byl na poušti Judské. (63:2) Bože, Buh silný muj ty jsi, tebet
hned v jitre hledám, tebe žízní duše má, po tobe touží telo mé, v zemi žíznivé
a vyprahlé, v níž není vody,
2
(63:3) Abych te v svatyni tvé spatroval, a videl sílu tvou a slávu tvou,
3
(63:4) (Nebot jest lepší milosrdenství tvé,nežli život), aby te chválili rtové
moji,
4
(63:5) A tak abych tobe dobrorecil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém
pozdvihoval rukou svých.
5
(63:6) Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtu
prozpevováním chválila by te ústa má.
6
(63:7) Jiste žet na te pametliv jsem i na ložci svém, každého bdení nocního
premýšlím o tobe.
7
(63:8) Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu krídel tvých prozpevovati
budu.
8
(63:9) Prilnula duše má k tobe, pravice tvá zdržuje mne.
9
(63:10) Procež ti, kteríž hledají pádu duše mé, sami vejdou do nejvetší
hlubokosti zeme.
10
(63:11) Zabijí každého z nich ostrostí mece, i budou liškám za podíl.
11
(63:12) Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze neho prisahá,
chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.
|