Kniha Žalmu 65

David Boha velebí i z duchovního požehnání, kteréhož církvi udílí, 8. i z casného, kteréž, ac všeken okršlek zemský, však nejvíce na svuj lid vylévati rácí.

rednímu z kantoru žalm, Davidova písen. (65:2) Na tobe prestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobe slib vyplnovati.

2 (65:3) Tu k tobe modlitbu vyslýchajícímu všeliké telo pricházeti bude.

3 (65:4) Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a prestoupení naše ty ocistíš.

4 (65:5) Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a privodíš, aby obýval v síncích tvých. Tut nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.

5 (65:6) Predivné veci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, nadeje všech koncin zeme i more dalekého,

6 (65:7) Kterýž upevnuješ hory mocí svou,silou jsa prepásán,

7 (65:8) Kterýž skrocuješ zvuk more, jecení vlnobití jeho, i bourení se národu,

8 (65:9) Tak že se báti musejí obyvatelé koncin zázraku tvých, kteréž nastáváním jitra a vecera k plésání privodíš.

9 (65:10) Navštevuješ zemi a svlažuješ ji, hojne ji obohacuješ. Potok Boží naplnován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.

10 (65:11) Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obmekcuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.

11 (65:12) Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepeje tvé kropí tucností;

12 (65:13) Skropují pastvište po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním prepasováni bývají.

13 (65:14) Priodíny bývají roviny dobytkem, a údolí pristrína obilím, tak že radostí prokrikují, a prozpevují.