Kniha
Žalmu 69
David u
figure Krista nad bezpravím sobe ucineným težce naríká, 14. Bohu za spasení své
a neprátel zkažení se modlí, 30. slib cine, že jeho milosti chvála za to
vzdávána bude.
rednímu
z kantoru na šošannim, žalm Daviduv. (69:2) Vysvobod mne, ó Bože, nebot jsou
dosáhly vody až k duši mé.
2
(69:3) Pohrížen jsem v hlubokém bahne, v nemž dna není; všel jsem do hlubokosti
vod, jejichž proud zachvátil mne.
3
(69:4) Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oci mé od ohlídání se na
te Boha svého.
4
(69:5) Více jest tech, kteríž mne nenávidí bez príciny, než vlasu hlavy mé;
zmocnili se ti, kteríž mne vyhladiti usilují, a jsou neprátelé moji bez mého
provinení; to, cehož jsem nevydrel, nahražovati jsem musil.
5
(69:6) Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti pred
tebou.
6
(69:7) Necht nebývají zahanbeni prícinou mou ti, kteríž na te ocekávají, Pane,
Hospodine zástupu; necht nepricházejí skrze mne k hanbe ti, kteríž te hledají,
ó Bože Izraelský.
7
(69:8) Nebot pro tebe snáším pohanení, a stud prikryl tvár mou.
8
(69:9) Cizí ucinen jsem bratrím svým, a cizozemec synum matky své,
9
(69:10) Proto že horlivost domu tvého snedla mne, a hanení hanejících te na mne
pripadla.
10
(69:11) Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupe
obráceno.
11
(69:12) Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za
prísloví.
12
(69:13) Pomlouvali mne, sedíce v bráne, a písnickou byl jsem tem, kteríž pili
víno.
13
(69:14) Já pak modlitbu svou k tobe odsílám, Hospodine, cast jest dobré
líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro
pravdu svou spasitelnou.
14
(69:15) Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohrížen; necht jsem vytržen od tech,
kteríž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
15
(69:16) Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade
mnou zavrela prohlubne.
16
(69:17) Vyslyšiž mne, Hospodine, nebot jest dobré milosrdenství tvé; vedlé
množství slitování svých vzhlédniž na mne.
17
(69:18) A neskrývej tvári své od služebníka svého, nebot mám úzkost; rychle
vyslyš mne.
18
(69:19) Približ se k duši mé, a vyprost ji; pro neprátely mé vykup mne.
19
(69:20) Ty znáš pohanení mé, a zahanbení mé, i potupu mou, pred tebout jsou
všickni neprátelé moji.
20
(69:21) Pohanení potrelo srdce mé, procež jsem byl v žalosti. Ocekával jsem,
zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potešiti chteli,
ale nedockal jsem.
21
(69:22) Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluci, a v žízni mé napájeli mne octem.
22
(69:23) Budiž jim stul jejich pred nimi za osídlo, a pokojný zpusob jejich
místo síti.
23
(69:24) At se zatmí oci jejich, aby videti nemohli, a bedra jejich k stálému
prived zemdlení.
24
(69:25) Vylí na ne rozhnevání své, a prchlivost hnevu tvého at je zachvátí.
25
(69:26) Budiž príbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, at není
žádného.
26
(69:27) Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zranených tvých
rozmlouvají.
27
(69:28) Prilož nepravost k nepravosti jejich, a at nepricházejí k spravedlnosti
tvé.
28
(69:29) Necht jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými at nejsou
zapsáni.
29
(69:30) Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevrený, ale spasení tvé, ó Bože, na
míste bezpecném postaví mne.
30
(69:31) I budut chváliti jméno Boží s prozpevováním, a velebiti je s dekováním.
31
(69:32) A bude to príjemnejší Hospodinu nežli vul, neb volek rohatý s rozdelenými
kopyty.
32
(69:33) To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce
jejich.
33
(69:34) Nebot vyslýchá chudé Hospodin, a vezni svými nezhrzí.
34
(69:35) Chvaltež ho nebesa a zeme, more i všeliký hmyz jejich.
35
(69:36) Buht zajisté zachová Sion, a vzdelá mesta Judská, i budou tu bydliti, a
zemi tu dedicne obdrží.
36
(69:37) Tolikéž i síme služebníku jeho dedicne jí vládnouti budou, a milující
jméno jeho v ní prebývati.
|