Kniha Žalmu 73

Prorok v tomto žalmu ukazuje, jak se nad štestím bezbožných lidí urážel a horšil, 16. a kterak jest zase spokojen.

alm Azafovi. Jiste žet jest Buh dobrý Izraelovi, tem, kteríž jsou cistého srdce.

2 Ale nohy mé témer se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,

3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štestí nešlechetných.

4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zustává v cele síla jejich.

5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.

6 Protož otoceni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným priodíni.

7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,

8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostne, o nátisku velmi pyšne mluví.

9 Stavejí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.

10 A protož na to prichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,

11 Že ríkají: Jakt má o tom vedeti Buh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?

12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v svete, a dosahují zboží.

13 Nadarmo tedy v cistote chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.

14 Ponevadž každý den trestán bývám, a kázen prichází na mne každého jitra.

15 Reknu-li: Vypravovati budu veci takové, hle, rodina synu tvých dí, že jsem jim kriv.

16 Chtel jsem to rozumem vystihnouti, ale videlo mi se pracno.

17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozumel poslední veci jejich.

18 Jiste že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.

19 Aj, jakt pricházejí na spuštení jako v okamžení! Mizejí a hynou hruzami,

20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.

21 Když zhorklo srdce mé, a ledví má bodena byla,

22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem pred tebou.

23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.

24 Podlé rady své ved mne, a potom v slávu prijmeš mne.

25 Kohož bych mel na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.

26 Ac telo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl muj Buh jest na veky.

27 Nebo aj, ti, kteríž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteríž cizoloží odcházením od tebe.

28 Ale mne nejlépe jest prídržeti se Boha; procež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.