Kniha Žalmu 86

David prosí za vyproštení od protivníku svých, predkládaje toho príciny, nejprv z strany sebe, 5. potom z strany Boha, 14. naposledy z strany neprátel.

odlitba Davidova. Naklon, Hospodine, ucha svého, a vyslyš mne, nebot jsem chudý a nuzný.

2 Ostríhejž duše mé, nebot jsem ten, jehož miluješ; zachovej služebníka svého, ty Bože muj, v tobe nadeji majícího.

3 Smiluj se nade mnou, Hospodine, k tobet zajisté každého dne volám.

4 Poteš duše služebníka svého, nebot k tobe, ó Pane, duše své pozdvihuji.

5 Nebo ty jsi, Pane, dobrotivý a lítostivý, a hojný v milosrdenství ke všechnem, kteríž te vzývají.

6 Slyš, Hospodine, modlitbu mou, a pozoruj hlasu žádostí mých.

7 V den ssoužení svého vzývám te, nebo mne vyslýcháš.

8 Nenít žádného tobe podobného mezi bohy, ó Pane, a není takových skutku, jako jsou tvoji.

9 Všickni národové, kteréž jsi ucinil, pricházejíce, skláneti se budou pred tebou, Pane, a ctíti jméno tvé.

10 Nebo jsi ty veliký, a ciníš divné veci, ty jsi Buh sám.

11 Vyuc mne, Hospodine, ceste své, abych chodil v pravde tvé; ustav srdce mé v bázni jména svého.

12 I budu te oslavovati, Pane Bože muj, z celého srdce svého a ctíti jméno tvé na veky,

13 Ponevadž milosrdenství tvé veliké jest nade mnou, a vytrhls duši mou z jámy nejhlubší.

14 Ó Bože, povstalit jsou pyšní proti mne, a rota násilníku hledají bezživotí mého, ti, kteríž te sobe nepredstavují.

15 Ale ty Pane, Bože silný, lítostivý a milostivý, shovívající a hojný v milosrdenství, i pravdomluvný,

16 Vzhlédniž na mne, a smiluj se nade mnou, obdar silou svou služebníka svého, a zachovávej syna devky své.

17 Prokaž ke mne znamení dobrotivosti, tak aby vidouce to ti, kteríž mne nenávidí, zahanbeni byli, že jsi ty mi, Hospodine, spomohl, a mne potešil.