Kniha Žalmu 130

Modlitba kajícího a soudu Božích se bojícího cloveka za odpuštení hríchu, 5. nadeje a duvernost k Bohu o naplnení jí, 7. a napomenutí jiných k témuž.

ísen stupnu. Z hlubokosti volám k tobe, Hospodine.

2 Pane, vyslyš hlas muj, naklon uší svých k hlasu pokorných proseb mých.

3 Budeš-li nepravosti šetriti, Hospodine Pane, kdo ostojí?

4 Ale u tebe jest odpuštení, tak aby uctivost k tobe zachována byla.

5 Ocekávám na Hospodina, ocekává duše má, a ješte ocekává na slovo jeho.

6 Duše má ceká Pána, víc než ponocní svitání, kteríž ponocují až do jitra.

7 Ocekávejž, Izraeli, na Hospodina; nebo u Hospodina jest milosrdenství, a hojné u neho vykoupení.

8 Ont zajisté vykoupí Izraele ze všech nepravostí jeho.