Kniha
Žalmu 147
Prorok
vzbuzuje církev k chválení Boha 2. z vysvobození i jiných dobrodiní, kteráž ji
i jiným tvorum ciní.
hvalte
Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a
ozdobná jest chvála.
2
Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažduje,
3
Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
4
Kterýž scítá pocet hvezd, a každé z nich ze jména povolává.
5
Velikýt jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není poctu.
6
Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
7
Zpívejte Hospodinu s díkcinením, zpívejte žalmy Bohu našemu na citare,
8
Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšt, a vyvodí trávu na
horách.
9
Kterýž dává hovadum potravu jejich, i mladým krkavcum, kteríž volají k nemu.
10
Nemát v síle kone zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
11
Líbost má Hospodin v tech, kteríž se ho bojí, a kteríž doufají v milosrdenství
jeho.
12
Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
13
Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synum tvým u prostred tebe.
14
On pusobí v koncinách tvých pokoj, a belí pšenicnou nasycuje te.
15
On když vysílá na zemi rozkaz svuj, velmi rychle k vykonání beží slovo jeho.
16
Ont dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
17
Hází ledem svým jako skyvami; pred zimou jeho kdo ostojí?
18
Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane vetrem svým, ant tekou vody.
19
Zvestuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
20
Neucinilt tak žádnému národu, a protož soudu jeho nepoznali. Halelujah.
|