Kniha Genesis 17

Smlouva s Abramem obnovena. 9. Obrízka ustavena. 16. Izák od Boha zaslíben.

dyž pak Abram byl v devadesáti devíti letech, ukázal se mu Hospodin, a rekl jemu: Já jsem Buh silný všemohoucí; chodiž ustavicne prede mnou a budiž dokonalým.

2 A uciním smlouvu svou mezi sebou a tebou a rozmnožím te náramne velmi.

3 Padl pak Abram na tvár svou; i mluvil Buh s ním, rka:

4 Ját jsem, aj, smlouva má s tebou, a budeš otcem národu mnohých.

5 Aniž více slouti bude jméno tvé Abram, ale bude jméno tvé Abraham; nebo otcem mnohých národu ucinil jsem te.

6 A uciním, abys se rozplodil náramne velmi, a rozšírím te v národy; i králové z tebe vyjdou.

7 Utvrdím také smlouvu svou mezi sebou a tebou, i mezi semenem tvým po tobe, po rodech jejich, za smlouvu vecnou, totiž abych byl Bohem tvým i semene tvého po tobe.

8 Nadto dám tobe i semeni tvému po tobe zemi, v nížto obýváš pohostinu, všecku zemi Kananejskou k vládarství vecnému; a budu jejich Bohem.

9 Rekl ješte Buh Abrahamovi: Ty pak ostríhati budeš smlouvy mé, ty i síme tvé po tobe, po rodech svých.

10 Tatot jest smlouva má mezi mnou a mezi vámi, i mezi semenem tvým po tobe, kteréž ostríhati budete: Aby obrezán byl mezi vámi každý pohlaví mužského.

11 Obrežete pak telo hanby své; a to bude znamením smlouvy mezi mnou a mezi vámi.

12 Každý tedy pohlaví mužského osmého dne obrezán bude mezi vámi po rodech vašich, doma narozený i koupený za stríbro, z kterých by koli cizozemcu byl, jenž není z semene tvého.

13 Konecne at jest obrezán narozený v dome tvém, i koupený za peníze tvé; a budet smlouva má na tele vašem za smlouvu vecnou.

14 Neobrezaný pak pacholík, kterýž by neobrezal tela neobrízky své, vyhlazena zajisté bude duše ta z lidu svého; nebo smlouvu mou zrušil.

15 Rekl také Buh Abrahamovi: Sarai manželce své nebudeš ríkati Sarai, ale Sára bude jméno její.

16 Nebo požehnám jí a dámt z ní syna; požehnámt jí, a bude v národy; králové národu z ní vyjdou.

17 Tedy padl Abraham na tvár svou, a zasmáv se, rekl v srdci svém: Zdali stoletému narodí se syn? A zdali Sára v devadesáti letech porodí?

18 I rekl Abraham Bohu: Ó byt jen Izmael živ byl pred tebou!

19 Jemužto rekl Buh: Nýbrž Sára manželka tvá porodí tobe syna, a nazuveš jméno jeho Izák; i utvrdím smlouvu svou s ním za smlouvu vecnou, i s semenem jeho po nem.

20 Také o Izmaele uslyšel jsem te; a aj, požehnám jemu, a uciním to, aby se rozplodil, a rozmnožím ho náramne velmi; dvanáctero knížat zplodí, a rozšírím jej v národ veliký.

21 Ale smlouvu svou utvrdím s Izákem, kteréhožt porodí Sára po roce, pri tomto casu.

22 A když dokonal Buh rec svou s ním, vstoupil od Abrahama.

23 Vzal tedy Abraham Izmaele syna svého, i všecky zrozené v dome svém, i všecky koupené za stríbro své, každého, kdož byl pohlaví mužského, z domácích svých, a obrezal telo neobrízky jejich hned v ten den, jakž s ním Buh mluvil.

24 A byl Abraham v devadesáti devíti letech, když obrezáno bylo telo neobrízky jeho.

25 Izmael pak syn jeho byl v trinácti letech, když obrezáno bylo telo neobrízky jeho.

26 Jednoho a téhož dne obrezáni jsou, Abraham a Izmael syn jeho.

27 I všickni domácí jeho, doma zrození i za stríbro od cizozemce koupení, obrezáni jsou s ním.