Kniha Prísloví 5

Odvodí od smilství a cizoložství, 15. a naproti tomu vede k rozšafnému svých vecí užívání.

ynu muj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé naklon ucha svého,

2 Abys ostríhal prozretelnosti, a rtové tvoji šetrili umení.

3 Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a mekcejší nad olej ústa její.

4 Poslední pak veci její horké jsou jako pelynek, ostré jako mec na obe strane ostrý.

5 Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují.

6 Stezku života snad bys zvážiti chtel? Vrtkét jsou cesty její, neseznáš.

7 Protož, synové, poslechnete mne, a neodstupujte od recí úst mých.

8 Vzdal od ní cestu svou, a nepribližuj se ke dverím domu jejího,

9 Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,

10 Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezustala v dome cizím.

11 I rval bys naposledy, když bys zhubil telo své a cerstvost svou,

12 A rekl bys: Jak jsem nenávidel cvicení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,

13 A neposlouchal jsem hlasu vyucujících mne, a k ucitelum svým nenaklonil jsem ucha svého!

14 O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostred shromáždení a zástupu.

15 Pí vodu z cisterny své, a prameny z prostredku vrchovište svého.

16 Necht se rozlévají studnice tvé ven, a potuckové vod na ulice.

17 Mej je sám sobe, a ne cizí s tebou.

18 Budiž požehnaný pramen tvuj, a vesel se z manželky mladosti své.

19 Lane milostné a srny utešené; prsy její at te opojují všelikého casu, v milování jejím kochej se ustavicne.

20 Nebo proc bys se kochal, synu muj, v cizí, a objímal život postranní,

21 Ponevadž pred ocima Hospodinovýma jsou cesty cloveka, a on všecky stezky jeho váží?

22 Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hríchu svého uvázne.

23 Takovýt umre, proto že neprijímal cvicení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.