Kniha Prísloví 14

oudrá žena vzdelává dum svuj, bláznice pak rukama svýma borí jej.

2 Kdo chodí v uprímnosti své, bojí se Hospodina, ale prevrácený v cestách svých pohrdá jím.

3 V ústech blázna jest hul pýchy, rtové pak moudrých ostríhají jich.

4 Když není volu, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volu.

5 Svedek verný neklamá, ale svedek falešný mluví lež.

6 Hledá posmevac moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umení snadné jest.

7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš pri nem rtu umení.

8 Moudrost opatrného jest, aby rozumel ceste své, bláznovství pak bláznu ke lsti.

9 Blázen prikrývá hrích, ale mezi uprímými dobrá vule.

10 Srdce ví o horkosti duše své, a k veselí jeho neprimísí se cizí.

11 Dum bezbožných vyhlazen bude, ale stánek uprímých zkvetne.

12 Cesta zdá se prímá cloveku, a však dokonání její jest cesta k smrti.

13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.

14 Cestami svými nasytí se prevrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.

15 Hloupý verí každému slovu, ale opatrný šetrí kroku svého.

16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotre a smelý jest.

17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.

18 Dedicne vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni umením.

19 Sklánejí se zlí pred dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.

20 Také i príteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.

21 Pohrdá bližním svým hríšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.

22 Zajisté žet bloudí, kteríž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda tem, kteríž smýšlejí dobré.

23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtu jest jen k nouzi.

24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.

25 Vysvobozuje duše svedek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.

26 V bázni Hospodinove jestit doufání silné, kterýž synum svým útocištem bude.

27 Bázen Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlum smrti.

28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vudce.

29 Zpozdilý k hnevu hojne má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství.

30 Život tela jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.

31 Kdo utiská chudého, útržku ciní Uciniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.

32 Pro zlost svou odstrcen bývá bezbožný, ale nadeji má i pri smrti své spravedlivý.

33 V srdci rozumného odpocívá moudrost, co pak jest u vnitrnosti bláznu, nezatají se.

34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hrích jest ku pohanení národum.

35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hneviv na toho, kterýž hanbu ciní.