Kniha
Prísloví 24
enásleduj
lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2
Nebo o zhoube premýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3
Moudrostí vzdelán bývá dum, a rozumností upevnen.
4
Skrze umení zajisté pokojové naplneni bývají všelijakým zbožím drahým a
utešeným.
5
Muž moudrý jest silný, a muž umelý pridává síly.
6
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádcu.
7
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráne neotevre úst svých.
8
Kdo myslí zle ciniti, toho nešlechetným nazovou.
9
Zlé myšlení blázna jest hrích, a ohavnost lidská posmevac.
10
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od tech, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12
Díš-li: Aj, nevedeli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a
ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutku
jeho?
13
Synu muj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14
Tak umení moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onat bude mzda, a nadeje tvá
nebude vytata.
15
Neciniž úkladu, ó bezbožníce, príbytku spravedlivého, a nekaz odpocinutí jeho.
16
Nebo ac sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve
zlém.
17
Když by padl neprítel tvuj, neraduj se, a když by klesl, nechat nepléše srdce
tvé,
18
Aby snad nepopatril Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od neho
hnev svuj.
19
Nehnevej se prícinou zlostníku, aniž následuj bezbožných.
20
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21
Boj se Hospodina, synu muj, i krále, a k neustavicným se neprimešuj.
22
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou tech kdo zná?
23
Také i toto moudrým náleží: Prijímati osobu v soudu není dobré.
24
Toho, kdož ríká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost
jej vezmou národové.
25
Ale kteríž kárají, budou potešeni, a prijde na ne požehnání dobrého.
26
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27
Nastroj vne dílo své, a sprav je sobe na poli; potom také vystavíš dum svuj.
28
Nebývej svedkem všetecným proti bližnímu svému, aniž lahodne namlouvej rty
svými.
29
Neríkej: Jakž mi ucinil, tak mu uciním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30
Pres pole muže lenivého šel jsem, a pres vinici cloveka nemoudrého,
31
A aj, porostlo všudy trním, prikryly všecko koprivy, a ohrada kamenná její byla
zborená.
32
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33
Malicko pospíš, malicko zdrímeš, malicko složíš ruce, abys poležel,
34
V tom prijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
|