Kniha Prísloví
25
aké i
tato jsou prísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále
Judského:
2
Sláva Boží jest skrývati vec, ale sláva králu zpytovati vec.
3
Vysokosti nebes, a hlubokosti zeme, a srdce králu není žádného vystižení.
4
Jako když bys odjal trusku od stríbra, ukáže se slevaci nádoba cistá:
5
Tak když odejmeš bezbožného od oblíceje králova, tedy utvrzen bude v
spravedlnosti trun jeho.
6
Nestavej se za znamenitého pred králem, a na míste velikých nestuj.
7
Nebo lépe jest, atby receno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl pred
knížetem; což vídávají oci tvé.
8
Nevcházej v svár kvapne, tak abys naposledy neceho se nedopustil, kdyby te
zahanbil bližní tvuj.
9
Srovnej pri svou s bližním svým, a tajné veci jiného nevyjevuj,
10
Atby lehkosti neucinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá povest tvá nemohla
jíti nazpet.
11
Jablka zlatá s rezbami stríbrnými jest slovo propovedené prípadne.
12
Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž
poslouchá.
13
Jako studenost snežná v cas žne, tak jest posel verný tem, kteríž jej posílají;
nebo duši pánu svých ocerstvuje.
14
Jako oblakové a vítr bez dešte, tak clovek, kterýž se chlubí darem lživým.
15
Snášelivostí naklonen bývá vývoda, a jazyk mekký láme kosti.
16
Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobe, abys snad nasycen jsa jím,
nevyvrátil ho.
17
Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, nemel te v
nenávisti.
18
Kladivo a mec a strela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svedectví proti
bližnímu svému.
19
Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v prevráceném v den úzkosti.
20
Jako ten, kdož svlácí odev v cas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá
písnicky srdci smutnému.
21
Jestliže by lacnel ten, jenž te nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by,
napoj jej vodou.
22
Nebo uhlí reravé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobe.
23
Vítr pulnocní zplozuje déšt, a tvár hnevivá jazyk tajne utrhající.
24
Lépe jest bydliti v koute na streše,nežli s ženou svárlivou v dome spolecném.
25
Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z zeme daleké.
26
Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého pred
bezbožným vystrcený.
27
Jísti mnoho medu není dobre; tak zpytování slávy jejich není slavné.
28
Mesto rozborené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
|