Kniha Prísloví 29

lovek, kterýž casto kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potrín bude, tak že neprospeje žádné lékarství.

2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.

3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se pritovaryšuje k nevestkám, mrhá statek.

4 Král soudem upevnuje zemi, muž pak, kterýž bére dary, borí ji.

5 Clovek, kterýž pochlebuje príteli svému, rozprostírá sít pred nohama jeho.

6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpevuje a veselí se.

7 Spravedlivý vyrozumívá pri nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umení.

8 Muži posmevaci zavozují mesto, ale moudrí odvracují hnev.

9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, bud že se pohne, bud že se smeje, nemá pokoje.

10 Vražedlníci v nenávisti mají uprímého, ale uprímí pecují o duši jeho.

11 Všecken duch svuj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.

12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.

13 Chudý a drác potkávají se, obou dvou však oci osvecuje Hospodin.

14 Krále toho, kterýž soudí práve nuzné, trun na veky bývá utvrzen.

15 Metla a kárání dává moudrost, ale díte sobe volné k hanbe privodí matku svou.

16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se prevrácenost, a však spravedliví spatrují pád jejich.

17 Tresci syna svého, a prineset odpocinutí, a zpusobí rozkoš duši tvé.

18 Když nebývá videní, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostríhá zákona, blahoslavený jest.

19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozumeje, však neodpoví.

20 Spatril-li bys cloveka, an jest kvapný v vecech svých, lepší jest nadeje o bláznu, než o takovém.

21 Kdo rozkošne chová z detinství služebníka svého, naposledy bude syn.

22 Clovek hnevivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hreší.

23 Pýcha cloveka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.

24 Kdo má spolek s zlodejem, v nenávisti má duši svou; zlorecení slyší, však neoznámí.

25 Strašlivý clovek klade sobe osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.

26 Mnozí hledají tvári pánu, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.

27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upríme krácí.