Kniha Prísloví 31

lova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyucovala jej matka jeho.

2 Co dím, synu muj, co, synu života mého? Co, rku, dím, synu slibu mých?

3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých tem, kteréž k zahynutí privodí krále.

4 Ne králum, ó Lemueli, ne králum náleží píti víno, a ne pánum žádost nápoje opojného,

5 Aby pije, nezapomnel na ustanovení, a nezmenil pre všech lidí ssoužených.

6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno tem, kteríž jsou truchlivého ducha,

7 At se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.

8 Otevri ústa svá za nemého, v pri všech oddaných k smrti,

9 Otevri, rku, ústa svá, sud spravedlive, a ved pri chudého a nuzného.

10 Ženu statecnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.

11 Doveruje se jí srdce muže jejího; nebo tu koristí nebude nedostatku.

12 Dobre ciní jemu a ne zle, po všecky dny života svého.

13 Hledá pilne vlny a lnu, a delá štastne rukama svýma.

14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka priváží pokrm svuj.

15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm celedi své, a podíl náležitý devkám svým.

16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdelku rukou svých štepuje i vinici.

17 Prepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.

18 Zakouší, jak jest užitecné zamestknání její; ani v noci nehasne svíce její.

19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vreteno.

20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.

21 Nebojí se za celed svou v cas snehu; nebo všecka celed její oblácí se v roucho dvojnásobní.

22 Koberce delá sobe z kmentu, a z zlatohlavu jest odev její.

23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími zeme.

24 Plátno drahé delá, a prodává; též i pasy prodává kupci.

25 Síla a krása odev její, nestará se o casy potomní.

26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naucení dobrotivosti v jazyku jejím.

27 Spatruje obcování celedi své, a chleba zahálky nejí.

28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,

29 Ríkaje: Mnohé ženy statecne sobe pocínaly, ty pak prevyšuješ je všecky.

30 Oklamavatelná jest príjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tat chválena bude.

31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechat ji chválí v branách skutkové její.