Kniha Genesis 18

Abraham andely za hoste mel. 10. Sáre syn zaslíben. 17. Zkažení Sodomy predpovedíno.

kázal se pak jemu Hospodin v rovine Mamre; a on sedel u dverí stanu, když veliké horko na den bylo.

2 A když pozdvihl ocí svých, videl, a aj, tri muži stáli naproti nemu. Kteréžto jakž uzrel, bežel jim vstríc ode dverí stanu, a sklonil se až k zemi.

3 A rekl: Pane muj, jestliže jsem nyní nalezl milost pred ocima tvýma, prosím, nepomíjej služebníka svého.

4 Prineseno bude trochu vody, a umyjete nohy své, a odpocinete pod stromem.

5 Zatím prinesu kus chleba, a posilníte srdce svého; potom pujdete, ponevadž mimo služebníka svého jdete. I rekli: Tak ucin, jakž jsi mluvil.

6 Tedy pospíšil Abraham do stanu k Sáre, a rekl: Spešne tri míry mouky belné zadelej, a napec podpopelných chlebu.

7 Abraham pak bežel k stádu; a vzav tele mladé a dobré, dal služebníku, kterýžto pospíšil pripraviti je.

8 Potom vzav másla a mléka, i tele, kteréž pripravil, položil pred ne; sám pak stál pri nich pod stromem, i jedli.

9 Rekli pak jemu: Kde jest Sára manželka tvá? Kterýžto odpovedel: Ted v stanu.

10 A rekl: Jistotne se navrátím k tobe vedlé casu života, a aj, syna míti bude Sára manželka tvá. Ale Sára poslouchala u dverí stanu, kteréž byly za ním.

11 Abraham pak i Sára byli starí a sešlého veku, a prestal byl Sáre beh ženský.

12 I smála se Sára sama v sobe, rkuci: Teprv když jsem se sstarala, v rozkoše se vydám? A ješte i pán muj se sstaral.

13 Tedy rekl Hospodin Abrahamovi: Proc jest se smála Sára, rkuci: Zdaliž opravdu ješte roditi budu, a já se sstarala?

14 Zdaliž co skrytého bude pred Hospodinem? K casu urcitému navrátím se k tobe vedlé casu života, a Sára bude míti syna.

15 Zaprela pak Sára a rekla: Nesmála jsem se; nebo se bála. I rekl Hospodin: Nenít tak, ale smála jsi se.

16 Tedy vstavše odtud muži ti, obrátili se k Sodome; Abraham pak šel s nimi, aby je provodil.

17 A rekl Hospodin: Zdali já zatajím pred Abrahamem, což delati budu?

18 Ponevadž Abraham jistotne bude v národ veliký a silný, a požehnáni budou v nem všickni národové zeme.

19 Nebo znám jej; protož prikáže synum svým a domu svému po sobe, aby ostríhali cesty Hospodinovy, a cinili spravedlnost a soud, atby naplnil Hospodin Abrahamovi, což mu zaslíbil.

20 I rekl Hospodin: Proto že rozmnožen jest krik Sodomských a Gomorských, a hrích jejich že obtížen jest náramne:

21 Sstoupím již a pohledím, jestliže podle kriku jejich, kterýž prišel ke mne, cinili, dujde na ne setrení; a pakli toho není, zvím.

22 A obrátivše se odtud muži, šli do Sodomy; Abraham pak ješte stál pred Hospodinem.

23 V tom pristoupiv Abraham, rekl: Zdali také zahladíš spravedlivého s bezbožným?

24 Bude-li padesáte spravedlivých v tom meste, zdali predce zahubíš, a neodpustíš místu pro padesáte spravedlivých, kteríž jsou v nem?

25 Odstup to od tebe, abys takovou vec uciniti mel, abys usmrtil spravedlivého s bezbožným; takt by byl spravedlivý jako bezbožný. Odstup to od tebe; zdaliž soudce vší zeme neuciní soudu?

26 I rekl Hospodin: Jestliže naleznu v Sodome, v meste tom, padesáte spravedlivých, odpustím všemu tomu místu pro ne.

27 A odpovídaje Abraham, rekl: Aj, nyní chtel bych mluviti ku Pánu svému, ackoli jsem prach a popel.

28 Co pak, nedostane-li se ku padesáti spravedlivým peti, zdali zkazíš pro tech pet všecko mesto? I rekl: Nezahladím, jestliže najdu tam ctyridceti pet.

29 Opet mluvil Abraham a rekl: Snad nalezeno bude tam ctyridceti? A odpovedel: Neuciním pro tech ctyridceti.

30 I rekl Abraham: Prosím, necht se nehnevá Pán muj, že mluviti budu: Snad se jich nalezne tam tridceti? Odpovedel: Neuciním, jestliže naleznu tam tridceti.

31 A opet rekl: Aj, nyní pocal jsem mluviti ku Pánu svému: Snad se nalezne tam dvadceti? Odpovedel: Nezahladím i pro tech dvadceti.

32 Rekl ješte: Prosím, at se nehnevá Pán muj, jestliže jednou ješte mluviti budu: Snad se jich najde tam deset? Odpovedel: Nezahladím i pro tech deset.

33 I odšel Hospodin, když dokonal rec k Abrahamovi; Abraham pak navrátil se k místu svému.